na Blog.cz

Je půlka května, měsíce lásky a já mám pocit, že zrovna ta láska je něco, co lidem chybí. Tedy láska k sobě samým. Určitě si toho taky všímáte - jen co skončí Vánoce, časopisy a internetové stránky začínají radit, jak zhubnout nabraná kila po cukroví. A jakmile začne trochu svítit sluníčko, jejich útok přejde na velmi agresivní úroveň...

Moje noční můra se naplnila. Jeho lexiveličenstvo mou práci, nad kterou jsem strávila několik dní, opět neshledal za zápočtuvhodnou. Pomineme-li fakt, že ještě ve středu ležely naše práce v kanceláři a ve čtvrtek odpoledne je ještě nečetl, že to dal zhruba každé druhé, a že jeho bodový systém zkrátka uniká studentskému chápání, připadala jsem si od čtvrteční noci absolutně neinteligentní a k ničemu. (A vůbec nezmiŇuji, že na UK mají na to samé roční přípravu v předmětu práce s korpusem, to je úplně něco jiného)

Streptokočky, chlupočky, alkočky, zvířata holá i chlupatá, lidští tvorové,

Jeden z posledních domácíh úkolů na stylistku byl vskutku zábavný- napsat centon. Co to je, ptáte se? Já se taky ptala, a jelikož nikdo není tak chytrý jako strýček Google s tetičkou Wiki, zeptala jsem se jich a... nedozvěděla jsem se nic. Google se mi totiž snažil nakecat, že jde o foťáky nebo měření času. Ve skutečnosti jde ale o prachobyčejnou krádež!

Centon je totiž, milé děti, v našem případě báseň, která je celá sestavená z ukradených veršů jiných autorů. Zdá se vám to jako zjednodušování práce? Well, no tak si zkuste něco ukrást od jinejch, aby to dávalo smysl!

V předminulém článku Mým sousedům jsem se vás ptala, zda-li byste měli zájem sledovat můj postup práce na bakalářském dramatu, a jelikož jsem se nesetkala s negativními reakcemi, začnu jej po částech zveřejňovat. Budu moc ráda, když nebudete pouze pasivními čtenáři, jelikož chci, aby to bylo co nejlepší a to bez vás a vašeho názoru nedokáži. Já sama totiž nemohu odhadnout zda-li se to ostatním bude zdát veselé/smutné, zda-li jsou scénické poznámky dostačující k pochopení výrazu postav ( pravděpodobně nejsou, předpokládám, že mi všechno dojde až při práci s herci, v hlavě to je všechno mnohem jednodušší)

Tahle hra nebude příliš dlouhá, mám totiž k jejímu zahrání přesvědčit své spolužáky, a po nich přeci nemohu chtít, aby se učili dlouhé filosofické monology a pamatovali si složité jevištní choreografie, ale i tak to bude delší než to, co vám teď odprezentuji(cca. 20-30 A4 stran) . Postava paní Mývalové má žijící předlohu, proto to nazývám pomstou čmuchající sousedce, která se hrozně ráda myje a pere prádlo všem v okolí.

Za devět dní Pochybná kočka s dušičkou menší než kotěcí embryo zaklepe na dveře Von Dráčkova kabinetu a bude doufat, že ta nadpřirození síla, mnohými zvaná Bůh, se nad ní smiluje s výsledek práce dosáhne alespoň 70 bodů.