O Kočce, jednorožci a tak vůbec

6. listopadu 2016 v 21:55 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Páteční večer byl naprosto úžasný. Konečně jsem se vydala do pověstné MeetFactory, která je jenom 5 minut autobusem od mého bydliště. Kočko, bydlíš v Praze tři roky a ještěs tam nebyla! Říkala jsem si pořád. Naštěstí mám mého milého nejlepšího kamaráda a studenta v jednom, který již v létě pohotově koupil lístky na koncert. Jako nejhorší přítelkyně na světě (v očích mé matky) jsem tedy bezostyšně pařila a užívala si noc ve skvělé společnosti. Ve frontě na kabáty jsem N. přiznala, že nenávidím lidi. N. se od srdce zasmál. Vážně, po hodině a půl poslouchání extrémně pozitivní hudby Crystal Fighters je první, co řekneš "Nenávidím lidi"? Jo, Kočka je prostě unikátní...
 

Kočka ozářená sluncem

2. listopadu 2016 v 18:26 | Dubious cat
Jak poznáte, že je Kočka fakt zamilovaná? Přestane psát. rozhodla jsem se ale proti tomu bojovat a opět dát blogovému světu znát, že ještě žiju. I když slovo "ještě" není tak úplně správně. Po dlouhé době totiž zase vím, že pod těma jakože fakt pěknýma prsama, který vlastním, bije srdce. Jsou situace, kdy bije jako šílené. Ale o tom raději až po desáté...

Život po "tom" a jiné katastrofy

12. října 2016 v 18:05 | Dubious cat
Před měsícem jsem obhájila svou diplomku. Je neuvěřitelný, jak ten čas letí. Každý, koho teď potkávám mi říká, že se mi určitě hrozně ulevilo, když už teď nestuduju a já se vždycky začnu smát. Pravda je, že domů obvykle chodím o půlnoci nebo po ní a ráno vstávám a pracuju do večera. Život "po tom" je ještě extrémnější než přistuduju. Za poslední 3 týdny se toho stalo hodně. Ale neměla jsem čas. Jsem v polozombie stavu, promrzlá na kost, ale mám hroznou chuť žít!
 


Asi něco ve vzduchu

25. září 2016 v 21:15 | Dubious cat
Včera byl nádherný den, který jsem si plánovala pořádně užít. Moje původní představa se ale od reality poněkud lišila. Před dvanáctou jsem se oblíkla tak, jak se asi už na konci září nesluší. Ale slušelo mi to asi o to víc. Jinak si nedokážu včerejší den vysvětlit. Hned to vysvětlím!

Deníček mladé učitelky 1

22. září 2016 v 21:34 | Dubious cat
Je devět hodin a před pěti minutami jsem dorazila domů. Když jsem ráno odcházela, bylo osm. Byla jsem unavená a přemýšlela jsem, jak dnešní den přežiju. První den nového večerního kurzu. První den je moc důležitý, protože si o vás studenti udělají nějakou představu. Jenže co jsem magistra, technika v našem ústavu je proti mě. Jako by mi řikala: Seš stará, už nejsi studentka tak trp. Jsem za totální blbku. Ale zdá se, že to lidem připadá roztomilý. Zatím. Nesmím přibrat.

Když jí miluješ, není co řešit

20. září 2016 v 21:19 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
Jsou dny, kdy jsem vyloženě spokojená se svým výběrem zaměstnání. Jsem něco jako jednorožec mezi prací povinnými poníky. Pracuju ráda. Fuj. Nikdy jsem si nemyslela, že bych někdy něco takového mohla říct. Já, magistra flákačství! Stejně tak mě ještě minulý týden nepřišlo pravděpodobné, že bych nad něčím takovým mohla uvažovat v úterý. Nebo ve čtvrtek. To jsou dny, ve kterých jsem totálně odříznuta od normálního života. Téměř 12 hodin v ústavu pro brzy duševně choré. To by mělo být nelegální! Sice bude psaní brzo asi jediným způsobem, jímž budu schopná komunikace, protože 30 hodin týdně s úplnými začátečníky je neskutečně hlasově a mentálně náročných, ale moje duše bude růst. Moji studenti mě naplňují nejen štěstím, ale i novými kulturními znalostmi!

Další články


Kam dál