depresínko, pojď ke mě!!

19. října 2010 v 23:41 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Depresi zdar!

Trpím, vážení přátelé, trpím. Celý den se ve čtyřhodinových itervalech krmím analgetiky, jako bych byla bůhví jaká feťačka. Samozřejmě, aby prášky zabraly, zapíjím je hezky colou, což mi většinou způsobuje stavy nevhodné vysmátosti. Grrr, já chci zpět svou ledovou tvář!!

Ani fakt, že jsem dnes školu navštívila jen na jednu večerní hodinu mi na depresi nepřidal. Pravda, byla jsem donucena přednést svůj hustokrutý referát o díle Sapfó, který jsem psala až do dnešních velmi brzkých ranních hodin, ( 7 normostran je prostě utrpeníhodné šílenství, ) ale i ten jsem kupodivu přežila. Doufala jsem ,že se budu klepat, mluvit rychle a nesrozumitelně a pak v závěru celá vynervovaná omdlím. Ale bohužel, ani toto mé vystoupení nebylo tak tragické. Rafaelo sice řekne víc než tisíc slov, ale já jich řekla přesně 2005 (nepočítám věty typu: teď cituji) Během mého přednesu již paní uklízečka "jezdila" na vysavači a já místy trpěla touhou zemřít smíchy. Vzpomněla jsem si totiž na večerní přednášky Úvodu do studia jazyka, kdy ta milá paní uklízečka velmi vyrovnaně hází s nábytkem z jedné strany posluchárny na druhou, a náš milý pan magistr to vždy nějak vtipně okomentuje. Ale i to jsem ustála, zase. Pan  magistr byl zřejmě s mou prací spokojený, což mne způsobilo takový ten nepříjemný hřejivý pocit, fuj radost!

Naštěstí, jména všech antických hrdinů z Krále Oidipa si stále ještě nepamatuji, vybila se mi mp3, doteď jsem se připravovala na interpretaci Ohlasů pana Čelakovského ( Nechci nic říkat, ale rozhodně jej měl nejeden současník poslat s jeho verši a ruskými ohlasy do p...e)
a to nejtragičtější nakonec- zapomněla jsem si do Hradce ( Takové to město, jehož obyvatelé nežerou pardubický perník a město, kde sídlí naše slavná univerzíta) vzít svojí novou reprokočku!!
Elektronické ružovoplasté stvoření, chybíš mi!


kk
Také máte z té růžové depresi?? Je prostě boží!!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chiara Chiara | Web | 20. října 2010 v 8:02 | Reagovat

To ti nezávidím. 2005 slov! A to jsem byla nešťastná z toho, že musím přečíst svojí práci k soutěži Pardubický pramínek před půlkou profesorského sboru. A ta kočka je fakt boží ;D

2 Peťka :) Peťka :) | Web | 20. října 2010 v 16:17 | Reagovat

co já bych teďka dala za to, abych v té škole trpěla s vámi. ale ne, mě se ráno udělat zle a já si to razím do nemocnice... no, snad příští týden. a jak ti dopadl referát? podle toho, co jsi psala, to nedopadlo tak tragicky, jak ses bála ;)

3 what-up what-up | Web | 20. října 2010 v 20:58 | Reagovat

chiara: veřejné čtení vlastní práce je vždycky na nic, ať už je těch slov 200 či 2000 :D  
Peťka:  Doufám, že to s tebou není nijak vážné, tento způsob trpění se zakazuje!!
No referát asi dopadl dobře, ani se mě moc neptal, chrochtal si :)( asi mi nerozuměl:))

4 Vendy Vendy | Web | 22. října 2010 v 15:34 | Reagovat

7 stránek o Sapfó? Jsi dobrá. Vždy se nestačím divit, co všechno a do jakého obalu se dá napsat na nějaké téma. A to, co by v pohodě stačilo na jednu stránku, někdo dokáže rozvést na pět.
Růžová mě kupodivu do deprese nepřivádí... spíš to, co se za ní schovává.

5 what-up what-up | Web | 22. října 2010 v 19:46 | Reagovat

:) Já tu barvu mám docela ráda, ale také mi vadí rovnice růžová+holka=barbie :) Někdy jsou "růžové" dívky fakt hard core, ale za to já nemůžu:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama