studování žere nejen děti!

13. října 2010 v 17:18 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Do vzdělávacího ústavu nechodím ještě ani měsíc a už jsem si jistá, že skoro jistě brzy zemřu. A pokud ne přímo já, tak moje mozkové buňky určitě....

Celých dlouhých 13 let jsem se těšila na dobu, kdy budu konečně  již velká a zodpovědná dívka studující na vysoké škole, jejíž spolužáci jsou  stejně dospělí a rozumní jako ona a hlavně- všichni budou konečně studovat jen a jen to, co potřebují a mají o to zájem. Teď mi tato teorie připadá stejně úsměvná jako moje znalosti...

Již od první přednášky z české literatury 19, století jsem se začala cítit jako Alenka v říši divů. Nejedná se však o krásnou halucinogenní říši plnou barev a králíčků, jak by vás mohlo napadnout , tato vysokoškolská  říše je totiž  depresivní, tragická, temná a ubíjející.  Skoro jako já. 
Tuny popsaných listů velmi hodnotnými díly jsou na našem oboru samozřejmostí. Je jedno ,že ve škole trávíme celý den, máme přece ještě noci na to ,abychom všech (minimálně)  150 knih přečetli, a to nejlépe 3 X :)
Po dnešním semináři, opět české literatury, jsem došla k poznatku, že v zájmu všech budoucích generací se nebudu snažit o to, abych byla slavnou a nejlepší spisovatelkou, protože bych pak byla po své smrti často proklínána a nenáviděna. Stejně jako paní Božena Němcová.
 Pokud mi však někdy ujedou písmenka a já se přeci jen rozhodnu riskovat svoji  popularitu, budu se snažit psát srozumitelně a čtivě a hlavně ke každému svému dílu vytvořím svojí vlastní odbornou interpretaci, takže to budou mít studenti alespoň o něco lehčí a jasnější.
 Navíc, budu psát tak, aby bylo z mého textu hned jasné, o čem že to mluvím- žádné šílené zápletky, stěhování v čase a prostoru, poučky, prostě nic, nad čím by se dalo zabývat dlouhé hodiny...
Škoda jen, že takhle nepřemýšleli ti blbci z doby Národního obrození, kteří, zaslepeni vlastenectvím, napáchali ve svých knihách  škod více než dost.  Možná je z mého článku cítit, že nemám českou literaturu příliš v oblibě. Tak co na té škole vlastně dělám?? Well, shit happens, jak se říká. Teď už jen stačí vydržet a anticky se vyžívat ve vlastním utrpení, což mi, abych byla upřímná, skutečně jde nejlépe!! 
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peťka :) Peťka :) | Web | 14. října 2010 v 21:26 | Reagovat

jako bych ten článek psala já :D mluvíš mi z duše ;) taky se začínám ptát, co tady dělám... a to jsem se sem těšila, že konečně budu dělat to, co mě baví ;) no jo... tak zase nic. příští týden se přesvědčím o tom, že tu nemám co dělat, až mi kořístka vmete všechny nadávky při mým referátu ;)

2 Lady December Lady December | Web | 14. října 2010 v 22:24 | Reagovat

Myslím, že se nácházím právě v tom ranném stádiu kdy se ještě těším na: "kdy budu konečně  již velká a zodpovědná dívka studující na vysoké škole, jejíž spolužáci jsou  stejně dospělí a rozumní jako ona a hlavně- všichni budou koneč...atd..." :D No začínám se děsit. A to ne jen tohohle ale i maturity a příjmaček které budou předcházet...:-/ :D No, nechť mi příroda dá sílu abych to zvládla....!:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama