Romeo, kde jsi? Aha, Ty ses zapíchnul!

24. ledna 2011 v 21:02 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Dobrý večer vážení přátelé!
Právě čtete večerní příspěvek jedné šílené osoby s rudými rty i drápy- (Byla jsem venku, mňau!)
Nešťastné růžové bloQerky a přívrženkyně stylu emo nám pro tento týden vybraly vskutku mňamózní téma- sebevražda. Také už se nemůžete dočkat, až se pořádně zaříznete do čtení?


Sebevražedná literatura

Náš milovaný PhD nám někdy na začátku semestru doporučil přečíst si nějaké knihy od Camuse( Cizinec, Mýtus o Sysifovi)  Sartra(Nevolnost..) a T.G.Masaryka  v případě ,že bychom snad někdy chtěli spáchat sebevraždu. Prý si tento úmysl každý po přečtení rozmyslí. Já si ale vzhledem k tloušťce a obsahu  těch děl myslím, že bych se po přečtení k myšlence sebevraždy spíše  uchýlila. Filosofie? Existencionalismus? Ne děkuji. 


Vlastně asi nejsem sebevražedný typ. Když jsem měla ve škole tělocvik (ano, konečně jsem se ho zbavila!), měla jsem vždy tisíc důvodů, proč nedělat gymnastiku a podobné opičárny. Mám zkrátka příliš vyvinutý pud sebezáchovy! Veškerá činnost, při které bych si mohla přinejmenším zlomit ruku, či jinak ublížit , u mě nepřipadá v úvahu ( proto i mé kuchařské umění zůstává nerozvinuto- já a nůž? ale huš!) Jediný obor, u kterého se nebojím chovat jako homo habilis byl a navždycky bude ten výtvarný ( i když jsem si nesčetněkrát málem podřezala žíly rydlem, tedy za mladých let) , pro umění udělám zkrátka cokoliv! (kromě skutečné sebevraždy, focení aktů, preparování mrtvol, pitvání člověka, abych viděla jak vypadá zevnitř, .....) Pokud by se někdy stalo, že bych sebevraždu spáchala, věřte, že by to bylo omylem ( to víte, jím příborem, zatím!)

Sebevražda tedy pro mě existuje jen v literatuře( Fakt, že je  tuším dnes  roční výročí oběšení jednoho studenta místního gymnázia, jehož smrt neskutečně zničila celé mé okolí, raději opomíjím). S literárními hrdiny si totiž můžete dělat co chcete- je to nebolí, tedy alespoň ne doopravdy, fyzicky. Je to druh hříchu, zakázaného ovoce, který vám může zamezit v setkání s Bohem ( i když jste po celý život byli těmi nejlepšími ovečkami, na život se zkrátka nesahá!)
Možná proto je tak  oblíbená! Kdo by neznal pod vlak skákající Annu Kareninu, oběšenou  Oidipovu ženu a matku zároveň, nešťastný zamilovaný pár  Romea a Julii, Césara a Marca Antonia milující Kleopatru, zoufalou Jarmilu  a stovky dalších sebevražedníků, jenž neviděli jinou cestu.

Ačkoliv jsou tyto lidské osudy již "profláklé" a každý ví, že to dopadne blbě, někdy se slzám a otázkám, proč zrovna Romeo, nevyhnete. Zvláště pak vytvoříte-li si vlastní  představu toho člověka, představu, která se vám líbí. A nebo ještě hůř-  jedná-li se o něco divadelně, filmově či muzikálově ztvárněného a hlavního hrdinu hraje váš "idol"( bože, mluvím jak z Brava)
Jako například  Romeo- existuje velmi krásný muzikál Roméo et Juliet (francouzský), ve kterém hrají snad ještě krásnější lidé. Hlavní mužskou postavu představuje Damien Sargue, tenkrát asi 20ti letý ( opálená pleť, hnědé oči, dlouhé tmavé vlasy.. ach!), takže ideální tvor, kvůli kterému se vám na konci chce brečet a nenávidět Shakespeara- proč se nemohla zabít jen Julie? Když jsem pak četla onu hru jen tak ze zájmu (v originále), samozřejmě jsem si představovala muzikálového Romea. Fňuk... 

 Romeo je velmi kladný hrdina, takže je smutek v pořádku, ale co takový Drákula? Upír je zlý tvor, má zuby, je ošklivý, pije krev, nemá city( pravý opak Édy) ... Ale co když to je Drákula pocházející z Quebecu? Mám teď na mysli další muzikál, poměrně nový(ale i tak už jistě vypraný v Perwoolu), jenž se dívá na příběh Vlada Tepeše trochu jinak . A to je ten problém- Můj oblíbený Bruno Pelletier je zamilovaný, trpící upír.(ale jinak větší drsňák než Chuck Norris)  Ač vlastně patří na stranu zla, nemůže vás nerozesmutnit konec, kde přenechá svou lásku Minu novináři a vrhne se nešťastný do slunečních paprsků. Dvojité fňuk. (Ostrouhá a ještě umře!?)

Nešťastná literatura- to je něco pro Vikiho. Pro mě však ne- já mám raději smích než pláč, proto se v mém literárním díle sebevraždy patrně nedočkáte ( Ano,Samohanna si to sám tak maximálně udělá) Vždyť život je tak krásný! (A to říká osoba trpící lehkými depresemi z pocitu méněcennosti a vlastní blbosti, nikým nemilovaná, věčně žijící v alternativním světě)
Mimochodem, věděli jste, že se Ladislav Stroupežnický v 17 pokusil o sebevraždu? Kdyby si ten blbec pouze neustřelil dolní čelist a nos, mohla být naše kultura chudší o pár divadelních her (Ač nejsou bůh ví jak úžasné) . Zkrátka milé děti, nehrajte si s noži, provazy, pistolemi, kolejemi, žiletkami, krvelačnými pejsky a tetičkou Dubious cat, je to nebezpečné a Bůh by se na vás zlobil...








 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Baffka  Mc Tees Baffka Mc Tees | Web | 24. ledna 2011 v 21:11 | Reagovat

Skvelý článok. V niektorích častiach ma aj pobavil. :D Veľmi bohatý na informácie.

2 irreth irreth | Web | 24. ledna 2011 v 21:12 | Reagovat

sice mám taky enormní pud sebezáchovy, ale radši bych spáchala sebevraždu před každým tělocvikem, než tam chodit... :D už aby to bylo za mnou:D
Četla jsem Cizince, a neřekla bych, že by mě to nějak odradilo od (neexistující) touhy se zabít. Spíš bych na místě zabila toho hlavního hrdinu...děsnej blb :D
jinak mě fakt rozesmál titulek :D :)

3 Gilandhel Gilandhel | Web | 24. ledna 2011 v 21:16 | Reagovat

Tak to bylo zajímavé a mistrovsky napsané... :-)

4 Sikar Sikar | Web | 24. ledna 2011 v 21:26 | Reagovat

Vrhnutí se do slunečních paprsků by mělo praktikovat více upírů... bohužel se díky timu ti, co by měli, pouze mění ve vrhače prasátek

5 agrrr agrrr | Web | 24. ledna 2011 v 22:39 | Reagovat

ach proč jen ti spisovatelé mají tak v oblibě nechat umřít hlavního hrdinu(pro čtenáře) tolik bolestivou smrtí?
[4]:tak tomu mohu jen zatleskat

6 ratuska ratuska | Web | 25. ledna 2011 v 22:02 | Reagovat

Já mám zrovna za sebou sebevraždu Doriana Graye, ale naštěstí se mnou nehnul :-D.

7 Peťka :) Peťka :) | Web | 27. ledna 2011 v 10:24 | Reagovat

to já už párkrát na podřez myslela, ale vím, že bych neměla tu odvahu. častěji si spíš představuju, že někoho vraždím. třeba zrovna včera byl viktor mrtví hned několika nejdrastičtějšími způsoby... :D

8 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | E-mail | Web | 27. ledna 2011 v 11:31 | Reagovat

[7]: :D:D To je zvláštní, na mě byl docela hodný, až na to, že mi vybral ty nejdebilnější otázky a na začátku mě poučil, že mám špatně napsaný seznam, protože jsem nedělala mezery za závorkami :D:D

9 adaluter adaluter | Web | 31. ledna 2011 v 15:26 | Reagovat

Odcházím pobavena sebevraždou, neuvěřitelné.

10 edithhola edithhola | E-mail | Web | 31. ledna 2011 v 15:31 | Reagovat

Cizince jsem četla a nebylo to sebevražedné. Sartra zase miluje můj manžel a říká, že je to pozitivní čtení, že byl Sartre špatně interpretován.

11 hatshepsut hatshepsut | 3. února 2011 v 17:46 | Reagovat

Jé, ty máš taky problém s gymnastikou? Já mám pocit že si z toho logicky musím zlomit vaz.

12 Dubious cat Dubious cat | E-mail | Web | 3. února 2011 v 18:18 | Reagovat

[11]: přesně tak, to přece nejde přežít ve zdraví:) Naštěstí už mě snad trápit nikdy nebude:D

13 Hellborn Hellborn | Web | 7. února 2011 v 12:19 | Reagovat

[11]:[12]: Vy jste moji lidi! :D

14 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 1. října 2011 v 14:46 | Reagovat

Třídní původ? Moji předkové byli neandrtálci, takže díky za info:-)

15 Seletryth Seletryth | 7. října 2011 v 20:12 | Reagovat

Wow, perfektný článok :-) Damien Sargue je fakt typ, kvôli ktorému by sa dalo nenávidieť :D Ale neviem prečo, mne sa viac v muzikáli páčil Mercutio - Philippe D´Avilla. Mal v sebe takú zvláštnu pojašenú charizmu, aspoň mne to tak pripadalo :-D
A prihodím ešte jednu tragickú smrť - čo Erik, Fantóm Opery? Síce to nebola samovražda, ale zomrel pre lásku... (koniec koncov, to aj Roméo :D)

Mimochodom, aj tvoj blog je pefektný, ten design je úžasný, človek aby si lámal hlavu, čo to v tom záhlaví vlastne je, to sa mi páči :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama