Únor 2011

Je chřipkové období, proto musíte číst Zeleninu!

28. února 2011 v 14:43 | Dubious cat |  bioromán
ha! Poslední díl byl věnovén památce Agrr, která tragicky zemřela díky tématu týdne sebevražda. Zdrcená, smutná a šílená jsem si přísahala, že už nikdy více nebudu v biorománu zvaném Zelenina pokračovat. Proč taky? Vždyť má úchylná a zvrhlá guru by si jej na onom světě již nepřečtla... Naštěstí ji ale Plchůpán Sikar dokázal probudit k životu a tak Agrr dále spokojeně úchylačí a já mohu pokračovat dál...
Opět musím zmínit, že následující dílo je vysoce toxické a nevhodné pro mladší a počestné blogery.Věnováno znovu mezi živými přítomné Elfí paní!

Mezipovídkové setkání neznámého druhu

27. února 2011 v 21:33 | Dubious cat |  Samohanna zvaný Montana
Je čas...Jistě vám všem (ne)chyběl a (ne)jste zvědaví, jak to bude dál. Samohanna!!
Ano,dobrodružství modrého mužíka a pekelného tvora pokračuje...

Slečna pochybná a slečna úchylná a čarodějnice

27. února 2011 v 14:45 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Slečna K. ráno vstala a vydala se cestu do Prahy. Její bratr měl následující den narozeniny, takže mu potřebovala něco koupit. Doufala, že se domů dostane včas, jelikož si přes blog (ne)domluvila setkání s osobou, jenž je paní úchylnosti a elfích uší.
K. si ji za ten krátký čas, co existuje na blogu, opravdu oblíbila. Jaká je doopravdy? Přemýšlela o tom. Byla si jistá, že bude stejně skvělá, jelikož obě mají stejného kamaráda čajovníka, který jiné než úžasné osoby nesdružuje.
Její pražský výlet se lehce zkomplikoval- hned na začátku cesty se s ní začala loučit její milovaná mp3, kterou má jen o 2 měsíce déle než blog. Odešel ji display, co bude K.dělat? Bez hudby se cítí jako by byla nahá. Nákup dárku stihla docela rychle a doufala, že přijede domů v čas, který na blogu uvedla jako pravděpodobný. Nestihla to. Jela s tatínkem a museli to vzít přes Globus a Ikeu, takže hned jak K. přišla domů, napsala Agrrr na facebook, zda-li jejich setkání platí. Jenže Agrr tou dobou zrovna přijížděla do jejího domovského místa.

O tom, jak těžké to mají dnešní dekadenti

24. února 2011 v 20:45 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Oscar Wilde, Jiří Karásek ze Lvovic, Charles Luis Beaudelaire, Arthur Rimbaud, Paul Verlaine...- Všichni tito muži (rádi) provokovali a v jejich době, na počátku 20.století, se jim to velmi dařilo. Sex, hnus, rozpáraná bříška zvířátek, špína, nemoci a homosexualita, mohlo snad něco tehdejší společnost pobouřit více? To je otázka, ale rozhodně tento arzenál pro nepěkné zacházení (Oscar Wilde) stačil. A co dnes?

Sexem naby(i)tý článek LST či LSD?

23. února 2011 v 19:04 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
"Dnes bychom se mohli věnovat problému rozmnožování, co říkáte princi?" 1
A co říkáte vy? Věřím, že stejně jako princ se budete na oko zdráhat, ale pak se lačně začtete a.. budete mít pět dětí.
Jistě jste již netpělivě čekali na vyjádření Pochybného kočičího literárního prasete. Literárního píši záměrně, jistě brzy poznáte proč.

Slečna K.II.

19. února 2011 v 23:52 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Slečna K. se konečně odhodlala vstát z vyhřáté postele a přejít do chladného obyváku. Ihned otočila kolečkem zajišťujícím počátek topení a začala pomalu snídat. Měla na to dost času, vždyť v pátek nikam vlastně nemusí! Z košíku na ní upřela zrak její milovaná kočka. Chtěla za K. Ačkoliv mazlíček na novou sedačku nesmí, jelikož ji drápe, pokryla ji K. zelenou dekou a zvířatku hned došlo, že se jedná o "povolení k přistání". Nečekala ani minutu a vydrápala se ke K. Položila svou šedivou hlavičku na K-in klín a začala vrnět. K.ji hladila. Vydržela to až do příchodu své matky. Bylo na čase vstát a vydat se do města, večer musela jít na ples přítelkyně svého bratra.

Slečna K. I.

17. února 2011 v 23:22 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Ave!

Právě jsem se rozhodla- mé deníčkovité vyprazdňovaní v první (mé) osobě musí přestat. Je to literární útvar pro vás jistě nezajímavý a pro mne velmi pohodlný, a navíc- blog jsem zakládala jako úložiště své tvorby, je snad "deníček" moje tvorba? Rozhodně ne nijak složitá, jelikož jej zvládají i ti nejméně autorští a zajímaví blogeři ( o barvě mlčím!). Avšak nechci vás, ani sebe o záznamy z mého života úplně ochudit, přeci jen díky nim lze mou osobu alespoň malinko pochopit, proto se ode dneška veškeré dění mého života, samozřejmě jen to publikovatelné, bude nacházet v této nové rubrice - Slečna K. z pohledu vševidoucího vypravěče. Nebudu zde mluvit já, ale "vyšší bytost", která je i není mou součástí, a díky ní se tak z mého nudného a zcela obyčejného života stane nový nekonečný román bez romantických prvků na pokračování! Samozřejmě abyste z toho také něco měli, dovolí si vyšší bytost vložit do textu své "výchovné poznatky" aneb jestliže něco dělá slečna k. neznamená to, že to můžete dělat i vy. Jako v reklamě.

Jsem slepá, ale vlasové rohy jsem viděla i na 20.metrů

16. února 2011 v 20:13

Píši vám opět v míru!

Obávám se, že úterky budou navždy proklaty šílenou únavou a totální neschopností ze sebe něco dostat. Včera jsem sice psala jako "ďas", jelikož jsem si vzpomněla na onen 3 týdenní deníkový zápis, který jsme měli začít dělat na začátku listopadu. Ti, co tento blog navštěvují již delší dobu vědí, že jsem tento úkol plnila pouze první tři dny. Jak poeticky jsem popisovala dny o ničem! A včera jsem marně vzpomínala, co zvláštního jsem tak mohla děla mezi 1.- 7. prosincem. Měla bych se začít chovat jako zodpovědná osoba. V rychlosti jsem včera "naflákala "reportáž z Vánoc, opět s lehkým namáháním mozku. Jak jsem pak později ve škole zjistila, ostatní byli ještě méně zodpovědní a proto se stalo, že mě "zvolili" šéfredaktorkou onoho časopiseckého díla, které budeme celý semestr na TP tvořit. Byla to pomsta? Nebo snad měli pocit, že "mě to potěší?" :) Ať je to tak, nebo tak, je jisté, že se opět budu muset proti své vůli nacházet v pozici někomu "nadřízené", což opravdu nepatří k mým oblíbeným pozicím. Nevím proč, vzpomněla jsem si podivnou asociací na film The Ugly Truth, kde G.Butler říká " I like woman on top". Jů, roztomilý dvojsmysl!
Ale jen tak mimchodem- ta reportáž se paní Nele líbila, asi mi psaní v časovém pressu opravdu jde.

Růžová jako prase?

14. února 2011 v 18:37 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Tentokráte bylo odhlasováno jedno z vážných Témat týdne- rasismus. Máte k tomu také co říct?

rasismus?
Moje pleť je svou bělostí podobna prádlu vypraném v Lanze. Nejsem sice albína, ale slunce mou kůži také do hněda nezabarví. Jediné změny její barevnosti má na svědomí akné, ale tím "naštěstí" trpí úplně všichni. Alespoň jeden čas v životě.

Trocha kočičí filosofie pro sobotní večer

12. února 2011 v 20:53 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Předem se omlouvám Standovi, jehož údělem je přečíst všechny příspěvky k tématu týdne- kvůli němu se je snažím omezit na 1-2, takže mi snad tento v pořadí druhý odpustí...
Mám totiž pocit, že je čas na trochu pochybné filosofie!

Smysl lidského života nám je poměrně dobře znám- narodit se, vyrůst, nechat se živit svými rodiči, studovat, pracovat, najít si partnera, založit rodinu, živit své rodiče a nakonec umřít. Takto, nebo alespoň podobně s menšími či většími úpravami má naplánovaný život každý z nás. Člověk jako tvor vynalézavý si dobu mezi splněním své rodinné povinnosti a smrtí okořeňuje různými druhy zaměstnání a zábavy. Neustále na tom vlastně pracujeme- mohli by snad lidé stále žít na stromech v tlupách, jíst tepelně neupravené maso z právě uloveného zvířete, bez kosmetických prostředků a úprav, a ještě k tomu nazí? Hádám, že od dob prvních vynálezů ne. Jsme zkrátka moc pohodlní a někdy si ani neuvědomuje, jak geniální je třeba například takový příbor. Hezky si žijeme! Ale co zvířata?