Mrazem rozpůlená kočka

7. února 2012 v 17:41 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Včera jsme se s markýzou L´Angelikou probudily podezřele brzy, bylo sotva devět hodin ráno, když jsme se rozhodly opustit vyhřáté pelíšky. Do setkání s Majorem Roháčem Krustym von Pyžmoněm nám zbývaly asi ještě dvě hodiny, tak jsme se v klidu nasnídaly a plánovaly naší krásnou budoucnost v prostorném obýváku. Bylo to opravdu krásné ráno, sluneční paprsky nás něžně hřály na tvářích, a já se rozhodla naše první společné ráno zdokumentovat fotograficky.


Do ústavu se nám příliš nechtělo, naše netouha byla tak veliká, že jsme přišly na seminář celé zmrzlé pozdě. (Klasika) Major Pyžmoň měl ale také zpoždění, což nebylo jediným překvapením. Práce s textem zní velmi zlověstně i bez něho jako vyučujícího, ale včera nám to nějakým zázrakem přišlo i zábavné. Ne, vážně, Krusty dokonce i vtipkoval! A pustil nás dříve, což bylo od něj vskutku hezké, bojím se, aby se příští pondělí tahle idylka nerozplynula (stačí dvě absence a konec) .

Až do večera jsem umírala u hodnocení článků na téma týdne, tentokrát to byla skutečná hrůza- anorektičky, bulimičky, matka s drogově závislým synem, matka autisty, dívenka s mentálně retardovanou sestrou a tak dále. Snažím se teď myslet a jednat pozitivně, užívat si života plnými doušky, a celkem se mi to i daří, ale ... Je mi z toho poměrně dost smutno.

Kolem půl jedenácté jsme se s Markýzou L´Angelikou vypravily na Půlící akci našeho oboru. Trochu jsme se té akce bály, jelikož mnoho lidí s velkým množstvím chlastu na jednou místě není zrovna náš šálek čaje, ale byly jsme velmi mile překvapeny.
Akce se konala v studentském baru v knihovně, což je vskutku poetické místo. Nebylo nás ani 20, a vlastně z našeho oboru ani půlka. Zkrátka se sešlo pár milých lidí s kytarami, zpěvníky a trochou toho alkoholu v krvi, takže se původní plán- přijet domů autobusem v rozumném čase jaksi nedodržel. Ten poslední v půl třetí ráno jsme s Angie buď nestihly, nebo ani nejel, zrovna totiž napadl sníh. Nezbylo nám tedy nic jiného, než se vydat na dlouhou cestu Pod stráň pěšky. Netuším, kolik kilometrů to je, ale řeknu vám, že to v tom sněhu takhle po ránu, ještě když jsme ani nevěděly kudy jít, nebyla úplně legrace. Domů jsme došly zhruba za hodinu, naprosto spálené mrazem. Myšlenka na výskyt na ranním, semináři z praktické stylistiky mě sice opustila už dříve toho rána, ale v tu chvíli jsem ji naprosto zavrhla. Uvařily jsme si tedy čaj na zahřátí, hezky potichounku, aby naše spolubydlící nebyla rušena a chystaly jsme se spát. Když tu najednou- blik. Angie zapla lampičku, která vyhodila pojistky. Unavené, zmrzlé a ještě maličko tknuté alkohlem jsme se pokoušely dostat k hlavnímu jističi, ale bezvýsledně, byl zamčen a my neměly klíč. Nechaly jsme to tedy být a šly spát.

Pokus číslo dvě nastal po probuzení. Pokoušely jsme se doklepat na sousedku, naprosto klasickou sousedku. kuní zvědavý xicht, ale ta paní schválně neotevírala. Byla vevnitř, však jsme ji slyšely jak říká dítěti " klep,klep, někdo klepá! Schválně jestli ještě zaklepá".. Napotřetí jsme usoudily, že je to kráva a nemáme ji rády. Volala jsem tedy majitelce našeho bytu, ale ani ta nám moc nepomohla- klíče od té bedny prý nikdy ani neměli a že to máme zkusit nožem (což jsme zkoušely). Nakonec nás ale přeci jen zachránil další ze sousedů, moc milý starý pán. A najednou vylezla i ta zvědavá sousedka, aby vyčenichala, co se to tam děje. Myslím, že nás taky nemá ráda. ( Jsme hezčí, tisáckrát)

Do školy jsem tedy dneska ani nepáchla, ale zítra si to vynahradím celými 12 hodinami v kuse, řekla bych , že mě to tak trochu zabije. Za chvíli se půjdu pustit do vaření, držte mi palce, aby mne plynový sporák příliš nepřekvapil svou rychlostí:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Danny Danny | Web | 7. února 2012 v 18:22 | Reagovat

12 hodin v kuse bych fakt nedala,stačí mi 8 8-O ...s tou sousedkou jste byly ještě diplomatické,já se svojí cholerickou povahou bych jí po "Schválně jestli ještě zaklepá" asi kopla do dveří :-D (no,možná bych se mírnila kvůli dítěti...)

2 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 8. února 2012 v 19:58 | Reagovat

Sousedky jsou všude stejné.
Dokonce i tady. Ve vzduchoprázdnu se zračí ty jejich zajímavé obličeje prahnoucí úplně po všem, co se děje v těsném sousedství... děsné. A víš, co se stane, když se takové dvě stanou svými sousedkami, že? :-D
Chodební propíračky na denním pořádku! "A to vite paní..?" "A to sem slyšela pani!" "A to taky vime pani -" "No ani ve snu pani!!" "A prosimvas pani..."

3 Ozzro Ozzro | Web | 9. února 2012 v 21:29 | Reagovat

Já mám svoji sousedku rád. Je stará, senilní, ví o všem a o všech. Jen co se otevřou dveře, už tajně kouká škvírkou mezi dveřmi svými. Zkrátka báječná sousedka, kterou mám rád. Horší je, že ona asi nemá ráda mě.

4 Sherylin Lee Sherylin Lee | E-mail | Web | 10. února 2012 v 10:49 | Reagovat

Vtipné :)

5 Peťka Peťka | Web | 15. února 2012 v 16:50 | Reagovat

vy musíte mít pořád nějakou akci ;) pojistky jsou prevít, o tom žádná... a sousedi jsou občas ještě horší ;) já pro jistotu už nikoho u nás v bytovce nezdravím, protože oni neumí zdravit taky
jinak ten váš nový byteček vypadá vážně parádně ;)

6 Danny Danny | Web | 20. února 2012 v 18:28 | Reagovat

Napíšu sem,protože zde to už snad ten edavímjájakdál neobjeví:
Neotravuje tě? Myslím,jestli ti nepřipadá jeho kritika moc hrubá.?Sice jsi psala,že kritiku bereš,ale není tohle moc? Mně připadá jako debil -_-

7 Danny Danny | Web | 20. února 2012 v 19:24 | Reagovat

V tom případě v pořádku,díky za vysvětlení.Aspoň už vím,že to není traktorista,jak vyznívalo z jednoho jeho komentáře :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama