na Blog.cz

Ahojky,máš moc zajímavý blog :) toto téma mě zajímá:) Jak jsi přišla ke blogování a kde bereš inspiraci na nové články? odepiš pls ke mě-klik na web
Jinak tvůj blog jde do mých oblíbených :)

Ó

tlesky tlesk. Ó veleúspěšná kočko oslň mě svou nadaností.... a já tě umělecky vcucnu jak černá díra zářivé slunce

Takže jsi objevila trhlinu v definici spisovatel... Gratulace ;)

Nicméně trochu zbytečné. Jednak slovo spisovatel bylo jen z mnoha různých návrhů nenávrhů a za bé, pochybuji, že když se blogger píšící svoje krátké prozaické texty, nazývá spisovatel, přirovnává se tím k Čapkovi či co...

Myslím, že když si založím amatérskou kapelu a budeme hrát s garáži a natočíme si demo, pořád se můžeme nazývat kapela a já se můžu nazývat "zpěvák", i když samozřejmě žádní Linkin Park nejsme...

No fajn, tak jako já jsem mimo jiné taky herečka (školní divadelní soubor), filmařka (na mobil jsem točila projekt na francouzštinu), grafička (dělala jsem tomu projektu plakátek), novinářka (školní časopis), ehm... A kdyby se počítal zpěv ve sprše, jsem i zpěvačka, a taky příležitostná tanečnice.

Ale třeba s tím spisovatelstvím to jakože myslím vážně.

Jen tak jako mezi náma, když je mladá holka, co chce hrát (a fakt chce, není to jen touha předvádět se) a dostane štěk v divadle, neoznačíme ji ani za začínající herečku, protože je přece nesrovnatelná s těma největšíma hvězdama?

A jestli ji teda za začínající herečku označíme, proč nemůžeme někoho, kdo začal zlehka publikovat (nebo kdo k tomu už najisto směřuje, ne jen v rámci snů), označit za začínajícího spisovatele?

Jo, a proč je vlastně vydání vlastním nákladem považuje za něco podřadnýho? Ne u všech to znamená, že je to mizerná knížka a vydavatelství ji nechce...

Házení hrachu o zeď, totok. Nenaděláš nic, a "blogoví spisovatelé" si budou dál vést umanutě tu svou.

Blaží mě vědomí, baže arciť, že nám všem měří bůh stejně, a tím metrem jest nástroj neoblomný a nemíjející: věčnost. Je to věčnost, kterou jsme všichni poměřováni a která počíná úzkým hrdlem.. tak úzkým, že se jím protáhnou jen skuteční spisovatelé.

Něco mi, věru dozajista, napovídá, že zmiňovanej Kafka se bude číst dycinky, a klidně i za dvě stě let, byť už asi ne papírově, ale nějako třeba tak, že si ho stáhneme do čipu v makovičce, kterážto bude oním čipem obšťastněna hned po narození.

Zato nevim nevim, jak se tím hrdlem věčnosti protáhnou všichni ti Matthiasové, Sikarové, Temnářky, a další velcí spisovatelé současnosti, kteří se tak ráčí titulovati

Pěkně jsi ty vykuky klepla tímto mňouknutím přes prsty, jen co je pravda. Potrefený husy se ale stejně neozvou, nebo budou dělat, že neslyšeli.

Maucta, slečinko, klanim se až k zemi, služebníček. Mimochodem - moc pěkná fotka, na tom hazjlíku, jen co je pravda.

[5]: však si zdejší spisovatelé neříkají spisovatelé profíci ale spisovatelé amatéři..

No teda, tak to byla pecka. Mě se ten článek líbí normálně.
Teda, rubriku kreslení nebo psaní mám a pokud jsem někdy řekla, že psát umím, tak to potěš - jsem toho názoru že mé výplody neslušné, ba dokonce vulgární fantasie jsou spodinou mezi skvělými pisateli na blozích. A kreslení - božínku, jestli jsem taky na tohle řekla, že kreslit umím, ať mě pomejou i s tím sajrajtem z ulice. Kreslit neumím a basta.
I když s těmi úspěchy jsi to zabila.

Co je špatné na rubrikách "Kreslím", "Fotím", atd.? Znamenají snad, že jsem profesionální fotograf, malíř, nebo tak? Nemyslím si. Takže na nich nevidím nic špatného.

[10]: A komu není dáno s hudebním nástrojem nebo zpěvem, s tím ZUŠka něco zmůže? Proč mi to někdo neřekl včas? Mohla jsem s tím svým krákáním něco udělat! A proč, ptám se, PROČ nemůže existovat spisovatel-amatér/začátečník, kterému shůry dáno je, ale vydáno (ještě) nebylo? Já neprovokuju, já to jen chci pochopit...

[13]: Ehm, jasně, ale to tak nějak neodpovídá na druhou část komentáře, a na to mě odpověď nějak zajímala víc...

[15]: Nazvat? Kdo? Když mě tak označí fanoušek, jsem spisovatelka? Nebo musím počkat na někoho fundovanějšího? Musí to být literární věděc, nebo stačí třeba nějaké redaktor? Proč je čas tak důležitý? Počet knih? Jsou na to tabulky? A rozumím tomu tak, že můžu být amatér a začátečník v čemkoliv, ale spisovatelství je přesně ten jediný natolik vznešený obor, že prostě začátečníky nepřijímá?
Nic proti tobě. Jen to vidím o dost jinak, no. Chápu, ty máš zas svůj názor, neshodneme se...

Chtěl jsem být spisovatel, ale Venca Dg mi to rozmluvil.

Jakékoli psaní čehokoli nemá žádného významu -- pokud není podloženo životem píšícího.
Nejmladší spisovatel, který se mi z tohoto ohledu vybavuje, je Alfréd Jarry.
Jo, taky Anna Franková.
Která z jejích tuzemských vrstevnic tady na blogu píše jako ona?
Který holobrad?
Spisovatel jako označující slovo je pouhý konstrukt písálků bulvárních novin a redaktorů kultuních rubrik zdejší státní televize.
Neznamená nic, jelikož je jím možno při různých příležitostech nazvat kohokoli.
Poněvadž ve zdejších krajích se mi nevybavuje jediný současný spisovatel, pokusím se ozřejmit i podpořit svoje stanovisko příkladem z krapet jiného oboru.
Loni, zhruba před 10 měsíci, zemřel v Kyjově fotograf Miroslav Tichý.
Celé město se ho dlouhé roky štítilo, celému městu smrděl.
Nikdo tamní ho za celebritu nepovažoval, natož za fotografa.
Co z jeho fotoaparátu nebo fotokomory vycházelo, nemělo žádnou vizuální cenu.
Napohled nebylo hezké, pohledné, zajímavé, čímsi cosi ozvlášťňují, souhlasím dokonce, že v samém malé slováckém Kyjově nejmíň 100 tamnějších fotilo líp.
Jenomže tomu smraďochovi se povedlo nějakým zázrakem cosi, co ti jiní nesvedli, poněvadž jim nebylo dáno. Dokonce ani jen pomyslet.
Tamten vágus (hlubokým vlastním existenciálním soustředěním jen na ni) totiž vrátil fotografii k jejím prvotním otázkám.
Bez modelek, bez aranží, bez jedinečně zajímavých událostí.
Co to je záznam?
A to je otázka nemlich stejná jako na začátku každého spisovatelství.
Z tohoto ohledu například filmařem může být ten, kdo za celý život nenatočí jediný film.
Hudebníkem nějaký bláznivý bigbíta uvnitř kterési předměstské garáže.
Nebo dechovkářský bubeník. Ale i ten jenom jistého druhu.
Mimochodem, až toho Kyjovana objevili v New Yorku, začalo o něm být v televizi, v tištěném bulváru, dokonce mu i začali tisknout fotografie ve fotografických časopisech, kde doposud ani jedinou ne.
Jisté divadlo až po smrti o něm zkouší hru. Budou se v ní ukazovat známí herci.
Řádnou hodnotící monografii o něm tady nikdo ale nenapíše. Nenapíše. S takovým zaujetím stejně celým životem tady totiž nikoho nemamo...

Nojo. Takže ti, co něco píšou, vlastně žádní spisovatelé nejsou. Ono to možná bylo špatně pochopeno: Píše kdekdo, ale není vůbec důležité, jestli se považuje za "spisovatele" nebo "kecala", jde jen o to, jestli ty jeho věci jsou čitelné, případně je-li schopen oslovit nějakou skupinu a předat jí své myšlenky takovým způsobem, aby z toho (ta skupina) neměla třeba migrénu.
A dalo by se třeba říci:
"Pište si, ale neotravujte mě s tím!"

Spisovatel. Sepisovatel.
Sepisovat. Spisovat.
Jak jsou si tahle dvě slova v dílčích významech podobná, a jak se v blízce jiných naprosto rozcházejí!
Zdejší domorodci poztráceli, zapomněli, nepotřebují, nechápou, význam slov.
Nepoužívajíce významů pak jenom žvaní. Pouhými obaly. Slupkami.
Nevzdělaní ve významech, následně netuší, že třeba slovo amatér je odvozeno ze slovního významu dělat z lásky. Zatímco profesionál od profese.
Tedy zaměstnání.
Což zase je zcela cosi jinšího nežli povolání, tedy, že kdosi byl k čemusi povolán, vyvolen, k jakési jedinečnosti, ať za odměnu nebo trest. Bohem? Osudem?
A ono zaměstnání -- každý se snad se mnou shodne v postřehu, že všichni moc dobře víme, jak to v něm (občas) vypadá s oním, co nazvu holou tvořivostí.
Mám takový dojem, že by bylo lepší, kdyby zdejší domorodí blogeři a blogerky namísto vršení svých/jejich bez významných (!!!) vět se radši starali (odvozeno od slova starost!!!) o sousedy, zdali kterýsi z nich nekoná jakoukoli metodou něco, coby nemělo zůstat (jako zpráva o světě) zapomenuto. Vyhozeno.
A to teprve publikovat na svých vlastních blozích, hele, ono se mi při tom někam ztratilo i ono těžkopádné g.
To by bylo to pravé spisovatelství jako spisovatelství!
V již řečeném slováckém Kyjově se za fotografova života nenašel ani jediný, kdo by se na něm pokusil vyškemrat písemnosti, dokonce třeba rozhovor -- což je situace ještě tristnější nežki tenkrát v Sodomě, kde se našlo tenkrát dávno ještě lidí do počtu prstů na jedné ruce.
V Kyjově tedy předloni nežil blpger jediný.
A kolik tam bylo v tomtéž čase instalováno připojení k Internetu?

přiznám se, že jsem nečetla celou diskuzi ani na srdci, ani tady, protože na to nemám nervy... svůj názor jsem na blog.blog napsala je vesměs hodně podobný tomu tvému. v dnešní době se tak může nazvat úplně každý, což literaturu hrozně znehodnocuje, ale my s tím jen těžko něco uděláme, když si každý druhý může vydat svou vlastní knihu... :( občas je mi z toho docela zle...

Já osobně nevidím rozdíl mezi označením "amatérský spisovatel" a "amatérský truhlář" a myslím, že všem je z tohoto spojení jasné, vo co go a na jaké úrovni to ten člověk dělá.

Poserte se už všichni ze slova spisovatel. Nalepte mu papírovou aureolu a klaňte se mu.
Člověk nejde po ulici, nepadne mu cihla na hlavinku a nenapíše geniální román. Psát dobře se člověk učí několik desetiletí a ano, může to dělat jako amatér nebo začátečník.

Mimochodem, řešit jestli se dvacetiletí začínající autoři protáhnou hrdlem věčnosti a podobné žvásty? Děláte si už prdel? Copak se někdo z nás nějak tituluje? Nevšimla jsem si toho ani u Matta, ani u Sikara. Já se nějakému titulování z vlastních úst vyhýbám, jak čert kříži.

Děláme si své a prezentujeme pouze své výsledky, co jsem si všimla. Dosud jsem nezaregitrovala, že by se nějaký literárně tvůrčí bloger sám sebe nazýval profesionálním spisovatelem. Kdo to tedy konkrétně dělá? Kdy? KDE? Z jakého důvodu si mě/nás tedy vůbec opakovaně berete do huby?

Terezo Matoušková, například rozdíl mezi amatérským spisovatelem a amatérským truhlářem cítím jako zásadní, poněvadž ono cosi jako amatérský spisovatel jako fakt neexistuje. Ale na druhé straně, copak je to za názor, že, když třeba například zcela nepoužívám mobila. Ono to psaní, jako spisování, je cosi zcela jiného, nežli posílání esemesek, třebaže zdejší domorodci se domnívají, že stejně jako ta esemeska nebo nějaká lokálka v novinách, že stejně tak se píše nějaký autorský text. Zdejší postbolševismus se vyznačuje zejména tím, že setřel rozdíly mezi přesně stanovenými významy, a i tím/proto knižně publikovaným výsledkem tu může být cokoli. Existuje takové jedno hezké české slovo, které zni: zglajšaltování. Normalizace.

Já to nějak nepobírám. Proč by nemohl být spisovatel amatér? A jak teda vlastně nazýváte ty co píšou a nepublikují nebo pokouší se něco vydat? Pokud se to dá číst, tak proč by sme ho nemohli nazvat spisovatelem?

[7]: Můžu vědět, kolikrát jsem se vážně a určitě vyjádřil, že sám sebe považuju za spisovatele? Klidně odpověz na můj blog, dík...

[23]: OMFG a amatérský truhlář jako oficiálně existuje?
Vy jste blbí