Říjen 2012

Ta barva za to nemůže aneb každý jsme nějak úchylný

23. října 2012 v 19:32 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Když jsem byla ve stádiu začínající puberty, nenáviděla jsem růžovou barvu a byla na ní zlá stejně jako teď bývám na "RůžovQy", jenže pak, zhruba v 16 letech, jsem ji začala mít ráda. Pochopila jsem totiž, že ta barva nemůže za to, že ji firma Matell zvolila jako ústřední barvu pro outfit svých panenek, a že se těmto panenkám chtějí některé slečny podobat, a tak ji nosí v množství větším než obrovském v kombinaci s peroxidem na vlasech. Tenkrát jsem totiž přísahala, že já blonďatá nikdy nebudu( no hádejte jakou mám barvu vlasů!)

10 opravdu divných povídek od M. Urbana- recenze

20. října 2012 v 14:48 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
10 opravdu divných povídek od Miloše Urbana
Miloš Urban již není v české literatuře žádným nováčkem. Od roku 1998 vydal několik románů a novel, které byly dokonce přeloženy od několika cizích jazyků, přesto by se ale Mrtvý holky daly nazvat jeho prvotinou. Jde totiž o jeho první sbírku povídek.
Sám autor již podtitulem sbírky přiznává, že je jeho dílo něčím zvláštní, atypické, prostě divné - a já mu musím dát za pravdu.

Znásilnění mývala aneb interpretace žijícího autora

16. října 2012 v 17:12 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
Můj současně nejoblíbenější bloger, Mýval krutý zvaný Krutomýval, se ukázal být nejen dokonalým článkorubcem, ale i autorem velmi zajímavé a pro obyčejné čtenáře asi až příliš těžké prózy. Svou povídku Una Anima rozdělil do čtyřech stravitelných částí (číst na notebooku přes 40 A4 je nebezpečné jako metylalkohol), které ve vaší hlavě udělají to, čemu tady už nějakou dobu říkáme "mindfuck" .

Sebevražedný mouchy

15. října 2012 v 20:47 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
"Když ji miluješ, není co řešit" říká hlas v televizi a já se mu pokouším uvěřit. Ironií osudu jsem totiž já, Kočka pochybná, poměrně dost alergická na kočky. zvířata, která jsou mi více než blízká. Miluji, neřeším a občas se cítím vážně blbě, jako v těchto dnech. Kromě kočičích bestií totiž můj organismus trhá na kusy i prach, plíseň (neplatí pro sýry), roztoči, pyly a tak dále. Někdy se divím, že mě naši kdysi neutratili, což by ostatně nejraději udělali našim micinkám, které nám konstantně ničí byt a s velkou láskou jej značkují produkty svých střev a ledvin. Když zkombinujete velmi příjemně zapáchající amoniak s kočičími chlupy a prachem, a navíc k tomu dostanete zdarma nachlazení, prožijete vskutku báječný víkend počatý úklidem a skončený tam, odkud se ony kočičí produkdy berou.

Jsem autorská kurva

14. října 2012 v 21:06 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Milí čtenáři, věřte tomu nebo ne, můj malý skromný Modrý vesmír, ode dneška zabarven do červena, oslavil své další narozeniny. Slavil je tiše a nenápadně, tak nenápadně, že si toho Pochybná kočka ani nevšimla. Možná to bude proto, že se chtěla dopustit virtuální sebevraždy, ale nakonec ji napadlo něco mnohem lepšího. Bude vás tu otravovat dál!

Gepard, nebo děvka? To je to, oč běží

10. října 2012 v 0:13 | Dubious cat
Sebevražedné myšlení Kočky je u konce. V minulém článku jsem šla tak trošku s kůží na trh a ptala se vás, aniž bych tomu potřebovala Martu Kubišovou či Zdeňka Srstku, zda-li mě chcete. A vy prý že jo. Tak jsem tedy tady, ve své plné síle a kráse. Poslední dobou si totiž navzdory hnusnému počasí připadám fakt krásná, a tak přemýšlím, jestli je moudré navléknout svou kočičí kůži do kůže gepardí či leopardí. Je to totiž sakra moderní, říkají to na doma.cz.

Jenže já jsem hlavně kůže líná a tak nevím, jestli mám na to právo, nosit kůži (ač umělou) jednoho z nejrychlejších kočičáků na světě. Ale bude Haloween, to se může všechno..

Podzimní mňoukání o (blogo)životě s Věštbou

8. října 2012 v 16:26 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Je podzim, období rezavých barev, kdy má počasí náladu stejně střídavou, jako mám já. Jakmile skončí srpen, nepřeji si nic jiného než zalézt do pelíšku a snít o lepším životě. Ne že by ten můj byl nějak extra špatný, ale moje kočičí osobnost má ráda věci a místa zalitá hřejivým sluncem, k jejichž přístupu mi brání ústav pro budoucí duševně choré.

Když (ne)jsem líná aneb Making of Anthony (pro Danny)

7. října 2012 v 21:50 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Vážně nenávidím náš scaner, je to kazisvět!

Představte si, že strávíte 3 hodiny kreslením vašeho hudebního boha, po dlouhé době máte ze své tvorby radost, a pak- šok. Scaner, vytahující z obrázku nejtmavší barvy a skrývající ty světlé udělá z krasavce zrůdu. Jak mám, sakra, ukázat světu, že jsem stvořila něco nebezpečného? (moje slova i obrázky zabíjí! ChciVašeMozky varuje...)
Když jednou nejsem líná já něco dělat, líná technika. Obvykle jsem z výsledků scanování jen mírně rozladěná, ale tentokrát nejsem líná se naštvat. Kreslila jsem totiž pro někoho. Kreslila jsem pro dívku, se kterou jsme si splnily sen- viděly jsme tohoto muže na vlastní oči!

Femorian č. 2 aneb hrála jsem si s pastelkami

6. října 2012 v 11:36 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Temnářka ve mne vzbudila novou závislost. Sakra, já to říkám pořád, že mi nikdo nesmí vymýšlet mužské postavy s dlouhými vlasy! Moje podvědomí šílí. Ve dvou dnech vznikl už druhý Femorian díky podmořské soutěži. Ať už tím Temnářka zamýšlela cokoliv- zvednout si návštěvnost, donutit lidi, aby si koupili její knihy, či prostě jen chtěla znát naší představivost, podařilo se jí přivést k životu minimálně jednu blogomrtvou kočku. A za to jí patří velký dík a obdiv!

Femorian n.1 aneb něco pro Temnářské oko

5. října 2012 v 12:24 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Temnoterka, čili mladá paní Temnářka, nedávno vyhlásila soutěž na téma "Femorian", což je jedna z postav jejího fantastického Podmoří. Dubiózní Kočka sice nemá příliš volného času, jak už jste asi z její téměř neexistence na blogu pochopili, nicméně vzhledem k tomu, že již párkrát temnou paní osobně potkala a totálně změnila na ní svůj názor ( alespoň nějaké pozitivum mohu připsat těm ztv. "válkám o titul spisovatele"), rozhodla se, že to taky zkusí. (Femorian je dlouhovlasý Temnář? Většina mužských postav má dlouhé vlasy? Mňam, eh.. totiž mňau)