Květen 2013

Nekastrovaná prokrastinace

23. května 2013 v 17:07 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Moje něchuť k samovzdělávání se, zdá se, nezná meze. Již jsem vyprala (ručně!) všechno své špinavé prádlo, a to včetně potahů na dekorativní polštářky, jenž se s pracím práškem a vodou okolo 30°C naposledy setkaly ještě v době, kdy svět neznal jméno (P)Ornella Štiková.
Také jsem přebrala a uklidila svou skříň, což bylo opravdu psychicky velmi vyčerpávající. Víte, já mám ke svému oblečení většinou velmi citový vztah, takže poslat nějaké pryč (na charitu či rovnou do věčné odpočívárny v přírodě) je pro mě stejně těžké rozhodování, jako pro diváky televize Nova sledující Superstar. Možná bych si měla pořídit alespoň jejich plakáty, nebo je rovnou požádat o autogram! Třeba ty pěkný boty, který jsem na své noze měla za těch pár let, co je mám, asi 2x, protože se jim na mých nohách prostě nelíbilo.

U nás v Čechách aneb o prospěšnosti alkoholismu

22. května 2013 v 12:36 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
...,,Především si musíme položit jednu základní otázku. Je zde přítomný Mikula skutečně opilý?"
,,Cože?" znovu zahučela masa"
,,Nu dobrá, je opilý," připustil řečník, ,,O tom, drazí soudruzi, není pochyb. Pak tu ale vzniká jedna závažná otázka společenského rázu. Co je, abych tak řekl, příčinou toho, že je vážený člen svazu Mikula opilý?"
,,Někde slavil" odpověděla masa.
,,Omyl, milí spoluobčané, v tom to není. Původ tohoto zla musíme hledat mnohem hlouběji. Náš mikula je opilý, neboť je...nemocný.".... ( M. Bulgakov, O prospěšnosti alkoholismu,1925...1)

Také vám to něco připomíná? Ačkoliv tuto povídku psal Rus, a ještě k tomu už skoro před sto lety, mám pocit, že ji psal někdo v Čechách v tomto roce a dokonce i měsíci. Snad každý ví o čem je řeč, s naším panem prezidentem, zdá se, bude ještě sranda, a to dokonce taková, jakou jsem si ani ve snech nedokázala představit, když ho náš milý lid zvolil.

život v mlze aneb proč nemám ráda realitu

21. května 2013 v 16:24 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Byla jsem skoro ještě kotě, když mi bylo v oční ordinaci řečeno, že bych si měla pořídit nový pár očí, které jako oči nevypadají, ale vidí lépe než ty mé. Jenže děti s brýlemi bývají docela často šikanované, a jelikož já byla už tak občas šikanovaná, říkala jsem si, že prostě vidím a onen skvělý vynález na mě příliš často nikdo neviděl, stejně tak jako já neviděla na tabuli. Jenže pak jsem šla na vejšku a říkala jsem si, že bych asi měla kancelář Sauronova oka navštívit znovu a proměnit se v bystrozrakého, ale ani poté jsem své lehce slepé oči za sklo neschovávala. Nechtěla jsem vypadat chytře... A teď? Teď už jsem chytrá tři dny v kuse, ale řeknu vám, ten impresionistický život měl něco do sebe...

Trocha egoismu od domácího mazlíčka aneb byla jsem na Světu knihy!

20. května 2013 v 21:12 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
Ve státnicové otázce číslo 14. týkající se problematiky prodeje a distribuce knih jsem se dneska dočetla o "akcích", které se tohoto tématu týkají a úplnou náhodou jsem se jedné z nich včera zúčastnila. Vítej na Světu knihy, Kočko! (Aneb připravte se, milí čtenáři, na malou dávku egohanny)

O tom, co je důležité aneb článek psaný s čerstvě nalakovanými nehty. Na červeno.

18. května 2013 v 17:26 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Člověk by nikdy neřekl, jaké devastující účinky může mít naprosto prostá četba neprostých knih. První krok k úspěšnému absolvování přijímaček na další pochybný, a ještě k tomu extrémně filosofický obor byl splněn. Přečetla jsem cca 1300 stran mozkových výměšků pánu Eca, Lévyho, Barthese, McLuhana a Flussera. Zanechalo na mne toto rychločtení nějaké účinky? Rozhodně. Nicméně k pochopení sémiotiky a jiných strašně důležitých věcí nedošlo. Tedy...Alespon myslím. Myslím vůbec ještě?

50 odstínů nudy

13. května 2013 v 20:51 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Nikdy jsem nebyla ten typ člověka, co by se dokázal doopravdy nudit. Tato schopnost determinovala spíše mojí sestřenici (zdravím a doufám ,že si zas ze mě budeš dělat rektum),ale jak mi život ukázal, i praktikování slovesa "nudit se" se dá naučit. Zvláště, když se něco pokoušíte učit.