Duben 2016

epické utrpení Kočky zkřížené s opicí

28. dubna 2016 v 18:49 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Někdy opravdu nesnáším ten fakt, že jsem žena. Když jste žena, utrpení je váš úděl. Poslaní. Must-do. Je to něco, co si chlap asi nedovede představit. Například ten pocit, když dostanete menstruaci. A nebo hůř - když ji nedostanete. Dneska jsem se tedy díky jisté, možná trochu opodstatněné, obavě, že jsem v očekávání, naučila nové německé slovíčko - schwanger. Po pár minutách naštěstí se záporem. Uf. I když je jaro, není vhodná doba na koťata. Tím mé "utrpení" ovšem nekončí...


Jak být nezodpovědná

26. dubna 2016 v 23:57 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Už jsem nějakej ten pátek dospělá ( víc jak 390 pátků) a tak bych asi už měla být jak se patří zodpovědná. Pravda je ale taková, že to funguje jen pokud mi doopravdy nic jiného nezbývá. I tak tu zodpovědnost stále odkládám, a tak se někdy přibližuju okraji propasti totálního vprdelibytí. Už jen to, že místo diplomky píšu blog je toho důkazem. Pravdidlo číslo jedna by tedy bylo.


Hrdina naší doby - Youtuber

25. dubna 2016 v 17:59 | Dubious cat
Vždycky mě štvalo, že mé okolí považuje za hrdiny slavné sportovce či zpěváky, kteří velice hrdinně konzumují drogy. ( No jo, taky mám pro pár z nich slabost, ale příklad si z nich neberu. Zatím.) Teď mám radost, když se na světě najde vůbec někdo, kdo preferuje lidstvo s alespoň nějakým talentem před zadkem Kim Kardashian či poprsím Ornelly Koktové. ( I když ty dvě mají očividný talent na to, komu dát k užívání interiér svojí kuchyně) Současný svět je totiž posedlý "lidmi jako jsme my" a už zdaleka není řeč jen o hlavních postavách Ordinace či Ulice, kde se jedná o jakési umění hladových herců. Chvalme youtubery! Propast mezi mnou a ostatními se právě asi zvětšuje...

Na cestě k dokonalé ženě jako ze snu

20. dubna 2016 v 20:07 | Dubious cat
Když nejrychlejší spermie doplave ladným bičíkovým pohybem až do vaječného cíle, můžou se jí stát dvě tragedie:
1) v poslední vteřině zdechne
2) za 9 měsíců se narodí jako holka
Mně se očividně stalo to druhé a tak prsty, které dost komicky ťukají do písmenek na klávesnici, mají dlouhé nehty ( nebo se o to alespoň snaží), někdy i (asi na 5 minut) dokonale nalakované a na levém prostředníčku se leskne zlatý kroužek, který se snaží vytvořit dojem ženské ruky. Ten ale kazí už od zápěstí projevy orangutanismu. Protože proč bych nemohla mít chlupatější ruce než každej druhej chlap, že. Sen o tom, že bych snad někdy mohla být dokonalá žena, hrdinka necudných snů jiných lidí, je hodně vzdálený realitě. I tak jsem se ale ještě nezabila. ( I když to, že jsem včera kombinovala pivo a becherovku v množství větším než malém značí jistou snahu o sebedestrukci.)

Bloody sunday o den dříve

17. dubna 2016 v 12:59 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Milovníci historie či rockové hudby jistě vědí, co si představit pod pojmem "Bloody Sunday". Ujišťuji vás ale, že o Severorském masakru ani o skupině U2 (neboli Bono a klid) řeč nebude.( Všichni přece víme, že jsem egoistická mrcha, která píše zásadně o sobě a osobách, které ji obdivují. Takže hlavu vzhůru, dneska smutní nebudeme!) Vlastně ani o neděli, protože ta je teprve v půlce. Takže nám zbývá ta krev.


Jó, sek sem (se) sexem

14. dubna 2016 v 22:42 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
"Sex, sex, sex - to je všechno na co dokáží myslet, nemám pravdu?" říká matka v mém v oblíbeném filmu od Monthy Pythonů, skupina Lucie zase zpívala, že "sex je náš, dělá dobře mně i tobě". Zkrátka, sex je asi opravdu všude. V televizi, v reklamách, ve filmech, seriálech, v divadle, v hovorech lidí v baru. Jako by nic jiného neexistovalo. A některé lidi to štve, protože jim to slovo nic neříká. Ta tři písmena, pod která se schová neskutečná touha, zvířecí instinkty, snaha o jiné než partenogenezní rozmnožování, ale i bolest, trauma a obavy, že nejsme dost dobří. Zkrátka všechno.

Deminuitiva na minutu aneb o jazykové zvrhlosti

10. dubna 2016 v 11:30 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
"Rozmohlo se nám tady takový nešvar. Děti často používají sprostá slovíčka.." říká Eva Holubová ve filmu, který snad ani nemusím jmenovat. Národ prostý je sprostý už od pradávna ( Je to samá kunda sem, kunda tam, že), ale v posledních letech nejsou sprostá slova to jediné, co může přecitlivělého člověka (nebo Kočku) provokovat. Už máte tušeníčko, lidičkové?

Automatický vzkaz až k nebesům

6. dubna 2016 v 21:22 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Milý nebeský otče,

vím, že jsi teď asi hodně busy, protože tvé děti ve jménu jiného boha zabíjí své sourozence, a tak máš teď na recepci plno, ale dovol, abych se přidala k jejich nářku, ačkoliv ne tak definitivnímu. (Děkuju, že jsi mě ještě nezabil, avšak vím, že jsi podobně krutý jako J.R. Martin a je to jen otázkou času. Tak mě teda ještě chvíli muč, prosím.) Co jsem Ti udělala? Co ti udělal blogový svět, který díky Tvým hrám teď musí číst články jako je tento? Pokud jsi se rozhodl, že se mám stát pravým a nefalšovaným umělcem, který věčně trpí, tak bych Ti ráda připomněla, že jsi mi jaksi zapomněl nadělit talent... A neříkej, že tohle fakt musím zažít... ( Konec průvodních keců, dále už jen automatické "umění")

Jak se Kočka stala Klokanem aneb o fotbale

3. dubna 2016 v 12:00 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
Jako správná vysokoškolsky vzdělaná intelektuálka jsem si vždycky myslela, že je fotbal fakt primitivní hra, která, v televizi nebo na hřišti, není hodná mé pozornosti. Přišla-li řeč na nějaké mistrovství nebo fotbalistu, nebo se v lekcích cizího jazyka probírali peníze a sporty, byla jsem zásadně proti, aby byli fotbalisté (a sportovci obecně) považování za něco víc než přeplacené božstvo v ultralehkých neonových teniskách. To si vlastně myslím doteď, ale s tím rozdílem, že teď už nejsem fotbalová panna a můžu svůj názor trochu modifikovat ( McDonald cupy na základce jsem nikdy nepočítala).