Bloody sunday o den dříve

17. dubna 2016 v 12:59 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Milovníci historie či rockové hudby jistě vědí, co si představit pod pojmem "Bloody Sunday". Ujišťuji vás ale, že o Severorském masakru ani o skupině U2 (neboli Bono a klid) řeč nebude.( Všichni přece víme, že jsem egoistická mrcha, která píše zásadně o sobě a osobách, které ji obdivují. Takže hlavu vzhůru, dneska smutní nebudeme!) Vlastně ani o neděli, protože ta je teprve v půlce. Takže nám zbývá ta krev.



Jako asi každá dívka, mám docela slabost pro umělce všeho druhu. Nic nerozněžní vaše dívčí srdce víc než vám věnovaná báseň, kde jste v podstatě bohyní. Kdysi jsem pár takových četla a vlastně taky napsala (ne o bohyních, samozřejmě). Zatímco v dobách pubertálních mohl být chlapec, který píše dívce zamilované básničky považován tak trochu za trapáka, teď je to čin téměř heroický. Ale přece jen existuje něco, co je u chlapa přitažlivé po celé věky - kytara. No řekněte, kdo nikdy nechtěl chodit s hudebníkem? Můžete být docela nevzhledný kluk, ale jakmile máte kytaru, dívky vám padají k nohám. Tohoto faktu si byl vědom i můj současný vyvolený (který je všechno jen ne nevzhledný) a konečně se to rozhodl na mě použít. Kdo si ale představuje romantické hraní pod oknem je vedle jak ta jedle. Jak už jsem zmínila na začátku- tenhle článek obsahuje krev.

V okamžiku, kdy Krysák (On) zmínil, že hraje na kytaru a že hrál kdysi v kapele ( a aby to nebylo málo, hráli všechny moje oblíbený písničky), získal mojí pozornost. Jsem přeci jen slabá žena a ani já jsem představě, že se dívám jak jeho prsty nežně hladí struny na kytaře a vytváří tím naprosto nádherný zvuk, nemohla odolat. Jako emancipovaná žena, která nečeká na to, až ho to napadne, jsem mu řekla, že ho musím slyšet hrát. Souhlasil. Avšak tu byl malý problém - jeho kytara zůstala v USA. Sakra.

Naštěstí můj Stvořitel taky kdysi nejspíš balil holky na svůj charakter, a tak jsem jej požádala, aby mi přivezl do hlavního města, kde teď už nějakou dobu štastně žiju, kytaru, na kterou už stejně hodně dlouho nikdo nehrál. ( Naposledy si s ní hráli polopříbuzné děti, které, nevím jak, vyrvaly jednu strunu. Mínus bod pro touhu pořídit si vlastní.) Byla jsem skoro v sedmém nebi - mám kytaru, mám Krysáka a nic mi nebrání ho slyšet hrát! Až na malý detail - chybějící struna a celkové stáří těch zbylých. Musela jsem tedy koupit nové. Vyměnit je není problém, bylo mi řečeno. No...

Jako zkušený hráč už Krysák měnil struny minimálně stokrát ( mělo by se to prý dělat každý měsíc) , nicméně když jde o mně, vždycky se vyskytne nějaký problém:

1) neemancipovaně nevlastním téměř žádné nářadí, jenom kuchyňský nuž a jeden šroubovák, což by nevadilo, kdyby:
2) ten, kdo kdysi dávno nasazoval na kytaru struny to udělal hodně fest a nějak složitě to tam zamotal.
3) dva z šesti kolíků byly velmi zaseklé a nešly ven ani něžně hrubou silou.

Moje představa romantického odpoledne ve třech - jen já, on, a dřevěná kráska, se tedy dost zkomplikovala. Kytara kladla odpor, bránila se strunami a dokonce přešla i do ofenzívy. Můj milovaný hrdina nakonec vyhrál, ale stálo ho to dva strunou propíchnuté prsty.( A překvapivě dost krve.) Cítila jsem se hrozně vinná, že kvůli mně takhle krvácí ( zvlášť když ví, že mě do postele může dostat i bez kytary...) a začala jsem mít obavy, že nebude moct přes svá zranění hrát. Muži z Texasu ale něco vydrží, a tak jsem se nakonec dočkala!

Můj divčí sen o tom, že někdo bude hrát jenom pro mě se tedy konečně splni!. A bylo to pohádkově krásné - chrabrý rytíř se za mnou vydal na druhý konec Prahy, vyšplhal do nejvyššího patra, neboť já prostě musím bydlet co nejblíže slunci, bojoval s divokými strunami, utrpěl lehká zranění a nakonec získal... srdce princezny.

Byl krásný den- chvíli pršelo, chvíli svítilo slunce a Krysák dostal skvělý nápad - vylézt na střechu. Mám totiž před oknem menší rovnou plochu, kam se dá docela snadno vylézt. Chtěla jsem to udělat už dávno, ale trochu jsem se bála. Ale touha po dobrodružství byla silnější - no co, když se zabiju, tak umřu šťastná. Leželi jsme o pření o šikmou část střechy a nechali se něžně hladit slunečními paprsky. Ze střechy byl krásný výhled na "Barrandov hills" ( který ovšem kazilo těch několik hnusných panelákům které soudruzi na sedláka narvali i vedle kostela). A najednou mě to napadlo. Zase. Důvod, proč jsem se bála na střech lézt sama. Z nějakého důvodu mám totiž tendence uvažovat, co by se stalo, kdybych skočila. Jaké by to bylo? Svěřila jsem se se svou myšlenkou milému a on mě uklidnil. Cítí to samé. Zdá se, že máme oba tyhle podivně sebevražedný sklony - když čekáme na tramvaj nebo metro - co kdybych skočila do kolejí? Stihnul by to řidič ubrzdit? Kolik lidí bych svou smrtí fakt nasrala? Je to normální, takhle přemýšlet nebo jsme si zase jen o něco podobnější?

Jedním jsem si ale jistá- miluju život a rozhodně nechci umřít předčasně. Proto prosím čtenáře, kteří stále přemýšlí, co má tento článek společného s tématem týdne, aby měli své hlavy vzhurů a nechystali se mě zabít. O tom to totiž je. Má hlava už zas nějakou dobu míří k oblakům...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jhkjhsjkf jhkjhsjkf | 18. dubna 2016 v 13:19 | Reagovat

podle titulku by člověk myslel, že to bude článek o tom, jak jsi to dostala v neděli

2 Dubious cat Dubious cat | 18. dubna 2016 v 21:54 | Reagovat

[1]: No, chlapče... to už je zase jinej příběh :D

3 Danny Danny | Web | 19. dubna 2016 v 23:46 | Reagovat

[2]: Teda ale, tak nějak mě u titulku napadlo to samý co prvního komentátora :D
Ale já jsem blbá, mně i dost dlouho trvalo, než mi došlo, proč mu říkáš Krysák. Asi jsem si to moc spojila s tím klukem, který mě vzal na to slavné první a poslední rande  - říkáme mu Krysovlk, ovšem z nijak něžných důvodů.
Kluk - umělec je automatický plus bod. Plus mega bod. Stejně tak dancing skills (nezáleží, že já to neumím).
Btw, ty sebevražedné myšlenky v místech příhodných pro skon mám rovněž! Leč, já jsem depresso (jako espresso, ale zoufalejší), takže nevím, jak moc je to normální :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama