Jak být nezodpovědná

26. dubna 2016 v 23:57 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Už jsem nějakej ten pátek dospělá ( víc jak 390 pátků) a tak bych asi už měla být jak se patří zodpovědná. Pravda je ale taková, že to funguje jen pokud mi doopravdy nic jiného nezbývá. I tak tu zodpovědnost stále odkládám, a tak se někdy přibližuju okraji propasti totálního vprdelibytí. Už jen to, že místo diplomky píšu blog je toho důkazem. Pravdidlo číslo jedna by tedy bylo.



Dospělý člověk, který nebydlí v mamahotelu, se musí nějak živit - to znamená, že musí chodit do práce. Někteří jedinci mají pracovní dobu flexibilní a mohou se na to občas vykašlat, ne tak ale Kočka, která se živí předáváním znalosti českého jazyka. Lekce začíná v 9 :00. Přes to nejede vlak ( A když vám ten vlak fakt nejede, tak je to katastrofa srovnatelná s útokem mimozemšťanů na Zemi). Pokud máte nízkou hladinu stresu, přemýšlejte každý večer a ráno nad tím, jestli vám fakt zazvoní budík v tu správnou hodinu. Nastavit si budík je důležité, protože se vám může jednoduše stát, že se prostě neprobudíte včas. Ale ani to, že se probudíte kdy máte, vás nečiní zodpovědnými.
Nezodpovědný člověk totiž jde večer pařit a nepřemýšlí nad kombinací a množstvím alkoholu. Nejenže se po pár krátkých hodinách pravděpodobně probudíte ještě dost naložení - to co přijde potom je mnohem horší. Kocovina. Možná můžete s kocovinou předstírat práci v kanceláři u počítače a tajně zvracet do odpadkového koše, ale když jste učitelka, musíte se neustále usmívat, mluvit srozumitelně, zůstat ve třídě a rozhodně nedat najevo, že vám je hůř než nenažranému psovi v Pejskovi a Kočičce. Nerada to přiznávám, ale už jsem se do té situace dostala. Ale ani to peklo, kdy jsem 90 minut bojovala s touhou zvracet a o přestávce nenápadně zrychleným krokem směřovala k toaletám, mě k zodpovědnosti nepřinutilo.

Další lehce nezodpovědnou věcí, kterou jako učitelka můžete udělat je to, že na ty pařby jdete se studenty. Mám v sobě snahu nebýt nudná úča, já jsem přece cool, takže když na to přijde řeč, buduji vztahy se studenty u pár půllitrů piva. Naposledy (v sobotu/neděli) jsem šla se svou novou "party crew" na takové tour de pub, které jsme zakončili v brzkých hodinách ranních v Rock café s DJkou Efkou. Tancovat se studenty by se asi nemělo. A už vůbec si s nimi řešit vztahy a podobný kraviny, který řešíte, když pijete. Asi by taky pomohlo nebýt jedinou ženou, která je o deset a více let mladší než zbytek. No jo. Celodenní chatování na whatsappu ani nezmiňuju. ( Nikdy nebudeš mít respekt, Kočko!) Dneska mi jeden z nich řekl, že je ve svých lekcích učím to nejdůležitější. Jak se řekne " mám kocovinu" ( nějak na to přišla řeč, ani nevím jak) a nabízení drog. ( V tom jsem nevinně, to je v učebnici!) Stoletý studenty na mě!

Někdy jsem z té práce a paření tak unavená, že prostě nejdu do školy. Jako včera. Můj milý Krysák se na mě vždycky poněkud káravě podívá, když zmíním, že bych mohla přednášku vynechat a že mám povolené absence tři a byla by škoda je nevybrat. Poslední jsem tedy vybrala včera. V tomto případě se pohybuju na hranici zodpovědnosti - čtvrtou absenci si nelajznu, ale závěr semestru bude těžký. Co budeš, Kočko, dělat u zkoušek, když zásadně nečteš, co máš, na semináře jdeš jen v nutné míře( a stejně tam smskuješ) a úkoly plníš tak nějak "vodoka"? Doufejme, že budu mít štěstí.

Ještě větší dávku štěstí ale budu potřebovat u státnic ( jestli se k nim teda dohrabu). Jedna z mých posledních představ byla, že po desátém květnu, kdy končí můj šestitýdenní kurz, budu věnovat veškerý čas jenom škole ( zkoušky, diplomka, státnicové otázky). To bych ale nesměla být nezodpovědná pařička, která díky chlastu získává kontakty a dostává tak pracovní nabídky, které by byl hřích odmítnout. Asi umřu. Jsou jenom dvě možnosti- nebudu jíst, spát, souložit.. prostě nic, co bych chtěla dělat a budu v přestávkách mezi inidividuálními lekcemi psát a číst a všechno tak stihnu. A nebo diplomka ani státnice nebudou a Kočka zaplatí ty těžce vydřený prachy za další semestr na univerzitě, kdy do ústavu nevkročí ( a v lednu dopadne stejně, protože prostě pracovat se musí). Mám takový pocit, že druhá možnost je správně. Aby toho totiž nebylo málo, Kočka není jediná, kdo nemůže odmítat pracovní nabídky. Je fakt těžký být zodpovědná a zůstávat doma, když vím, že můj milý může každým dnem odletět tam, odkud přišel...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 27. dubna 2016 v 9:03 | Reagovat

Nějak mi přišel na mysl ten latinský citát o tom orání.

2 she-keeps she-keeps | E-mail | Web | 1. května 2016 v 23:21 | Reagovat

Vybrala jsem tvůj článek do výběru na téma týdne. Je poutavě napsaný a donutil mě se zamyslet nad svou nezodpovědností v tomto ohledu :D

3 Dubiouscat Dubiouscat | Web | 2. května 2016 v 18:44 | Reagovat

[2]: Děkuju!:)Nezodpovědní sobě!

4 Jana Jana | E-mail | Web | 9. května 2016 v 15:23 | Reagovat

Jeeeee libove čtení !!!! 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama