Září 2016

Asi něco ve vzduchu

25. září 2016 v 21:15 | Dubious cat
Včera byl nádherný den, který jsem si plánovala pořádně užít. Moje původní představa se ale od reality poněkud lišila. Před dvanáctou jsem se oblíkla tak, jak se asi už na konci září nesluší. Ale slušelo mi to asi o to víc. Jinak si nedokážu včerejší den vysvětlit. Hned to vysvětlím!

Deníček mladé učitelky 1

22. září 2016 v 21:34 | Dubious cat
Je devět hodin a před pěti minutami jsem dorazila domů. Když jsem ráno odcházela, bylo osm. Byla jsem unavená a přemýšlela jsem, jak dnešní den přežiju. První den nového večerního kurzu. První den je moc důležitý, protože si o vás studenti udělají nějakou představu. Jenže co jsem magistra, technika v našem ústavu je proti mě. Jako by mi řikala: Seš stará, už nejsi studentka tak trp. Jsem za totální blbku. Ale zdá se, že to lidem připadá roztomilý. Zatím. Nesmím přibrat.

Když jí miluješ, není co řešit

20. září 2016 v 21:19 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
Jsou dny, kdy jsem vyloženě spokojená se svým výběrem zaměstnání. Jsem něco jako jednorožec mezi prací povinnými poníky. Pracuju ráda. Fuj. Nikdy jsem si nemyslela, že bych někdy něco takového mohla říct. Já, magistra flákačství! Stejně tak mě ještě minulý týden nepřišlo pravděpodobné, že bych nad něčím takovým mohla uvažovat v úterý. Nebo ve čtvrtek. To jsou dny, ve kterých jsem totálně odříznuta od normálního života. Téměř 12 hodin v ústavu pro brzy duševně choré. To by mělo být nelegální! Sice bude psaní brzo asi jediným způsobem, jímž budu schopná komunikace, protože 30 hodin týdně s úplnými začátečníky je neskutečně hlasově a mentálně náročných, ale moje duše bude růst. Moji studenti mě naplňují nejen štěstím, ale i novými kulturními znalostmi!

Co mají společného magistr Kelly a Kočka?

17. září 2016 v 17:24 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Je sobota odpoledne, téměř večer a já jsem konečně zvítězila nad Itunes. Ano, dočkala jsem se. Už i já mám jako správný (ne)hipster telefon, který lze používat bez podpory externích přístrojů. Moje stará, po většinu času milovaná, Galaxie už nedokázala existovat bez nabíječky snad ani hodinu. A to bylo sakra nepříjemný. V této době musí být člověk neustále dostupný. S tím se nedá nic dělat. A taky tak trochu cool. Já vím, že děti v Africe mají hlad a tak dále, ale jelikož jsem dostatečná egoistka, je mi to jedno. Zasloužila jsem si to. Však ty Itunes jsou dostatečným trestem za blahobyt!

Jak dostat číču

13. září 2016 v 17:43 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Jak by se nám asi žilo, kdyby existoval na každého člověka nějaký návod k použití? Osobně příbalové letáky a návody obvykle nečtu, protože jim stejně nerozumím, ale takového malého Průvodce pro potencionální partnery bych docela ocenila. Jo já vím, že od toho jsou tady horoskopy. Ale průser je, když neznáte svůj ascendent. A řekněte, kdo ho zná? Jelikož jsem ale tak extrémně lidi milující bytost, rozhodla jsem se těm, kteří by snad chtěli usilovat o nejdůležitější orgán Dubious cat, trochu pomoci. Tím orgánem myslím srdce, samozřejmě. Nebuďte takový prasata! Asi vám už není pomoci. Ale já se o to stejně pokusím.

Jak nevypadá krize

12. září 2016 v 18:53 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Je to tady. Týden zúčtování. Jako expertka na prokrastinaci jsem se toho dosud mnoho nenaučila, ale jakmile můj svůdný kočičí pohled sklouzne na nějaký ty státnicový okruhy, mám pocit, že to všechno znám. ( A taky usnu.) Občas jsem na nějaký ten seminář totiž zašla a mám na to všechno tedy nejspíš nějaké prazážitky. Jediným měřitelným prokazatelným výsledkem mého občasného, vždycky tak maximálně hodinu a půl trvajícícho, náplavkového učení je to, že jsem asi o 20% opálenější, ale i tak bych mohla do soutěže Miss Sněhurka 2016. Moje hypotéza o motivaci k učení byla vedle. Myslela jsem, že o víkendu chytnu záchvat paniky a začnu se učit jako šílená. Ne, jsem marná. Jsem marná.

Jak spáchat akademickou sebevraždu

9. září 2016 v 23:56 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Už týden jsem neviděla Ulici. Je to vážný. Ale na jednu stranu je to dobře, protože se zbytečně nerozčiluju nad tím, jak jsou ty lidi v tom seriálu naprosto debilní. No dobře, tak jo. Jelikož je toto moje nepochopitelné, prokrastinační guilty pleasure známo mojí milé sestřenici, jsem celkem v obraze, takže musím říct jedno: Ta Skyller je ale píča! Ale teď vážně. Stále jsem až podezřele moc v klidu a schopná prokrastinovat. Jako teď. Právě píšu svůj seznam prostudované literatury ke státnicím. ( Kecám, píšu blog.) Prostudovaná literatura. Pche! To je snad oxymorón, ne?

Ještě jsem se nezhroutila- Chili peppers vs. státnice

8. září 2016 v 15:34 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Jelikož mají všichni to největší pochopení pro moje státnice, musela jsem se dnes vypravit do svého pracoviště na děsně důležitou pedagogickou poradu. Přemýšlím, kdy moje rok trvající " píšu diplomku" a "brzo dělám státnice" přestalo fungovat. Cítím chybu v matrixu. Jeden z mála kolegů, ano, máme mezi sebou i nějaké muže, mně a mojí kamarádce se stejným osudem řekl, že na to, že máme v pondělí obhajobu a ve středu státnice vypadáme dobře. Asi jsem teď typická ženská, ale musím se zeptat - co to znamená? To vypadám jako blbě? Zdrhla jsem asi tak o 3 hodiny dřív, protože se sice dost ráda flákám, ale musí to být zábava. A to slet "čarodějnic" fakt není. Takže milé děti, myslím, že na to, že jsem vkročila do našeho ústavu, který sídlí hned vedle protialkoholické léčebny, vypadám dobře...

Být běhna se nevyplácí

4. září 2016 v 12:29 | Dubious cat |  Automatickosurrealistické výlety do kočičího podvědomí
Jak napsala, tak udělala. Pochybná Kočka se včera po dopsání velmi oduševnělého článku vydala běhat. Asi už to dělat nebude, protože tato činnost dostala nový rozměr nebezpečí. Nejenom, že bych třeba mohla zhubnout, potkat lásku svého života nebo nedejbože žít do 140. Tenhle druh nebezpečí jsem ochotná akceptovat. Co ale přijmout nemůžu je to, že je to doopravdy životu nebezpečná činnost. Když jste teda Kočka jako já.

Jsem ADHD i ABCD aneb každý máme svou diagnózu

3. září 2016 v 19:23 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Každý máme něco. Někdo bere drogy, někdo běhá za imaginárními pokémony v parku a někdo prostě jenom běhá. Ale co, alespoň jsou všichni na čerstvém vzduchu, pokud se to tak dá v Praze nazvat. U mě se sice poslední dobou pravděpodobnost, že bych kdy zkusila drogy zvýšila, protože jsem na pokraji sebedestrukce zešílením, ale i tak je, myslím, dost nízká...