Co mají společného magistr Kelly a Kočka?

17. září 2016 v 17:24 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Je sobota odpoledne, téměř večer a já jsem konečně zvítězila nad Itunes. Ano, dočkala jsem se. Už i já mám jako správný (ne)hipster telefon, který lze používat bez podpory externích přístrojů. Moje stará, po většinu času milovaná, Galaxie už nedokázala existovat bez nabíječky snad ani hodinu. A to bylo sakra nepříjemný. V této době musí být člověk neustále dostupný. S tím se nedá nic dělat. A taky tak trochu cool. Já vím, že děti v Africe mají hlad a tak dále, ale jelikož jsem dostatečná egoistka, je mi to jedno. Zasloužila jsem si to. Však ty Itunes jsou dostatečným trestem za blahobyt!



Jsem docela ráda, že jsem ve středu dělala státnice jenom z jazykovědné bohemisty a teorie osvojování jazyka, protože kdyby se mě třeba někdo zeptal, jak zařídit, aby jste na iphonu měli nějaké normální vyzvánění, které se dá poslouchat a nemá ho každý, nejspíš bych tu zkoušku musela opakovat. A to jsem prosím četla návod, což nemívám ve zvyku. Hodina času v háji. Prokrastinace už nikdy nebude, to co bývala. Do školy už budu navždycky chodit jen jako učitelka a na FF UK zajdu tak maximálně zčeknout nápisy na toaletách. To bylo totiž dost dobré počtení, víte?

Ano je to tak. Zase jsem dokázala, že lze něčeho dosáhnout, i když se moc nepředřete. Nejsem si totiž jistá, jestli se moje hodina - hodina a půl na náplavce dá počítat za nějaké seriózní učení. Pracovala jsem, ještě víc jsem se flákala a přesto jsem dokázala napsat diplomku. Není to žádné veledílo, chtěla jsem hlavně splnit svou povinnost coby žadatele o magisterský titul. Přesto se mi podařilo za mé zdegenerované chcípáčkoidní "dítě" dostat dvojku. A této známce jsem zůstala věrná i u státnic. Pořád to nějak nechápu. Jak se mi to povedlo?

Když jsem vymýšlela svůj seznam "prostudované" literatury, byla jsem si na 99% jistá, že při zkoušení dostanu něco z oblasti reálií nebo interkultury, protože k tomu jsem "četla" nejvíce a navíc se toho tak trochu týkala moje DP. U hodně lidí to takto fungovalo. Jenže potom jsem se ocitla v kabinetě nejmenovaného profesora a "naštěstí" mi položil celkem zásadní otázku: Chcete spíš jazykovou otázku, nebo něco z teorie? Že se mě na to zeptal jsem si uvědomila až po tom, co jsem řekla, že radši teorii, protože onen profesor mluví skutečně potichu a nedá se říct, že bych úplně vnímala, co říkal. To, že mi zadal přímou metodu mě na chvíli odeslalo do říše zvané Prdel. O této metodě jsem totiž měla ve svých poznámkách všehovšudy dvě věty. Co mu o tom mám proboha vykládat víc jak 10 minut? Nevěřícně jsem se ho zeptala, zda to je všechno. Druhou otázku mi měl zadat někdo jiný. Doufala jsem tedy, že alespoň ten pán, který tak trochu vypadal jako hipster, bude mít lepší nápad. Faktory ovlivňující osvojování L2. Heh. Asi čtvrt stránky v poznámkách.

Zatímco jsem poslouchala své dvě spolužačky, které mluvily dlouze a velmi odborně, říkala jsem si, že to určitě dopadne dobře, protože JÁ přece nejsem někdo, koho by mohli vyhodit. Znáte to. Katastrofy se přece dějou jiným lidem, mě má Bůh rád. Jako první jsem šla tedy k "hipsterovi" a musím říct, že milejší a příjemnější pokec u zkoušky jsem ještě nezažila. Byla jsem sama ohromená tím, co jsem vlastně k tomu dokázala vymyslet a zkoušející mi po 10 minutách řekl, že se mu to moc líbilo. Bylo to tak fajn, že jsem pak zapomněla na to, jak moc málo můžu říct k přímé metodě a nějak jsem se z toho vykecala. Možná přeci jen i ta přirozená inteligence se dá na vysoké škole použít.

Když jsem ráno vstupovala do budovy FF, necítila jsem vůbec nic - ani strach, ani nervozitu. Bylo mi to jedno. Jako u maturity nebo bakalářských státnic. Prostě to půjde. Paradoxně jsem se nejhůř cítila v pondělí před obhajobou. Když jsem ale vycházela ze dveří kabinetu, kde jsem uslyšela svou známku, byla jsem šťastná. Šťastnější než po koncertě Red hot chili peppers, a to dost nerada přiznávám. Ty vole, já jsem magistra! Nemohla jsem věřit tomu, že je konec. Že už nejsem studentka. Že jsem volná... A od té doby taky hrozně unavená.

Někdo se mě včera ptal, jestli se mi teď ulevilo, když už nebudu chodit do školy. Nejsem si jistá. Přišla jsem totiž o geniální výmluvu, proč jsem nemohla jít občas na pedagogickou poradu nebo jít za někoho suplovat. Teď už tomu neuteču. Prakticky bych se mohla do našeho ústavu přestěhovat, protože tam teď budu víc než je zdrávo. Moji noví studenti jsou ale moc fajn, i když včera jsem si trochu připadala jako debil. Nejdřív se mi ráno nedařilo přihlásit do počítače, potom nešel projektor. Vzpomněla jsem si na všechny ty "blbý účitelky", které jsem ve svém životě potkala a kterým jsme se jako děcka trochu smáli, ktdyž jim něco nešlo. A už je to tady. Jsem magistra a jsem za krávu. Vítej v realitě, Kočko!

Tímto končí série monologů na téma "diplomka/státnice". Budu si muset vymyslet jiné téma. Ale nebojte se, jelikož na naší slavné univerzitě pořád ještě pracuju a stoupnout si do fronty na pracáku se ještě nechystám, nějaký ten článek z oboru vzdělávání se tu občas objeví. Jistě skáčete blahem.


P.S: Děkuju všem milým blogerům, kteří na mě mysleli a podporovali mě na mé cestě k vyššímu levelu. Už nejsem Pikachu, jsem Raichu! Ale "píču" vím pořád stejnou. Nebojte.

Vaše Mgr. Dubious cat
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | Web | 17. září 2016 v 19:43 | Reagovat

GRATULUJI!:-)

u státnic jsem si taky vytáhla otázky, o kterých jsem měla ve svých poznámkách 2 věty až čtvrt stránky

dali mi to hezky sežrat..někdo se mě musel zastat, dodnes nevím, kdo to byl:-)

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. září 2016 v 19:59 | Reagovat

Blahopřeju, dobrá práce! Moc dobře se pamatuju na divný pocit po svých státnicích, kdy jsem si říkal, že TEĎ bych měl přece mít velikou radost (kde sakra je? To je jako všechno?) Tak držím palce, ať se tě ta radost drží a ještě se pěkně rozleží.

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 17. září 2016 v 20:45 | Reagovat

Blahopřeje i magister Dee.

4 Tvoje sestřenice Tvoje sestřenice | 18. září 2016 v 21:26 | Reagovat

Apple si na vlastní vyzvánění nehraje, tam jedeš s davem :-D (pokud ovšem neznáš triky)

5 Adela Adela | Web | 18. září 2016 v 22:25 | Reagovat

A musíš si taky uvědomit, že studenti vždycky lépe přistupovali k mladým uěitelům :-D  :-D  :-D

6 Dubiouscat Dubiouscat | E-mail | Web | 19. září 2016 v 17:18 | Reagovat

[4]: Já jsem se ty triky naučila!!! :)

[5]: no jak kdy:D U nás jsme byli zlí na všechny

7 Elwin Elwin | E-mail | Web | 19. září 2016 v 21:15 | Reagovat

JOOOOOOOOOOOOOOOO!!!!!!!! JOJOJOJOJOJOOJOJOJOJOJOJOJOJOOOOO! Seš prostě nej-lepšíííí! Juhuhuhuhu! :D tak, to bylo prostě smysluplné a nutné, chápeš. Mám neuvěřitelnou radost a zároveň závidím, protože takhle bych to nedala, mě Bůh zjevně nerad :D každopádně, drahá Magistro, dospi to, užívej a odpočívej :) zaslouženě! Seš prostě nej nej nejlepší!

A náhodou, abys věděla, já se na vzdělávací články těším :D

Jo a vůbec, gratuluju k jabku! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama