Jak nevypadá krize

12. září 2016 v 18:53 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Je to tady. Týden zúčtování. Jako expertka na prokrastinaci jsem se toho dosud mnoho nenaučila, ale jakmile můj svůdný kočičí pohled sklouzne na nějaký ty státnicový okruhy, mám pocit, že to všechno znám. ( A taky usnu.) Občas jsem na nějaký ten seminář totiž zašla a mám na to všechno tedy nejspíš nějaké prazážitky. Jediným měřitelným prokazatelným výsledkem mého občasného, vždycky tak maximálně hodinu a půl trvajícícho, náplavkového učení je to, že jsem asi o 20% opálenější, ale i tak bych mohla do soutěže Miss Sněhurka 2016. Moje hypotéza o motivaci k učení byla vedle. Myslela jsem, že o víkendu chytnu záchvat paniky a začnu se učit jako šílená. Ne, jsem marná. Jsem marná.


Samozřejmě to vůbec není moje vina. Je půlka září a počasí si myslí, že jsou stále prázdniny. Já už nemyslím vůbec. Teplota v mém bytě je stále poněkud nesnesitelná, takže je naprosto zbytečné se pokoušet o nějaký transfer znalostí. V sobotu se v Braníku, kde bydlím, konal festival "Braník sobě". No uznejte, v tom se učit nedá! Vydala jsem se tedy se svojí tetou a sestřenicí poslouchat variaci na YMCA " Braník je nej". No to teda jo! Burčák, pivo, perník (jako to pečivo) a plno lidí. Jen ty trička I love Braník nikde asi neprodávali. A přitom jako pyžamo by to bylo dobrý! Zkrátka jsem si řekla, že se budu učit až večer. To už bude přece "chladněji".

V deset hodin, kdy jsem už začala myšlenky směřovat k nutnosti se učit, mi napsala moje oblíbená kamarádka, která mě děsně ráda kazí. Jak je malá, tak je nebezpečná. Netrvalo to ani dvě minuty a už jsem byla připravená vyrazit na náplavku na pivo. Se budu učit pak, přece. Naše setkání nezklamalo, i když mé zdraví to stálo "jen" dvě cigarety. No co, mám před státnicemi, můžu být prase! Učit se budu v neděli.

Asi už tušíte, že ani neděle nebyla úplně příznivá. Už jsem držela v ruce poznámky, že se začnu učit a v tom mi přišla sms. Další kamarádka. Oběd v restauraci na konci vesmíru? Jasně! Jsem tam hned! Domů jsem dorazila kolem půl čtvrté. Vzala jsem do ruky poznámky a hele - zpráva na messengeru! Myslím že Bůh opravdu nechce, abych se učila. Nicméně jsem se alespoň dokopala k nějakému sepsání obhajoby. A to mě fakt vyčerpalo. Hodně. Skóre za víkend: přečteno tři a půl otázky. Jsem dobrá.

Dnes byl den O, čili den obhajoby. Na řadu jsem byla naplánovaná až ve 12, ale přesto jsem vstávala v 7. Můj milovaný kamarád, který je kadeřník, byl na mě totiž extrémně hodný, když jsem mu řekla, že moje vlasy tím učením příšerně trpí, a rozhodl se zamezit vlasové katastrofě a udělat mě krásnou.( Vidíš to, Stando, aspiruju na tvůj oblíbený typ blogerky! Ještě bychom mohly probrat ty hadry a make up a budu v cajku... )

Takže jsem ráno jela za ním, přiznám se, že maličko vynervovaná, protože jsem svou práci ani znovu nečetla a tak vůbec. Jeho práce mě z té krize ale dostala hned. Celé dvě a půl hodiny, které jsem pročekala na FF než jsem šla na řadu (jako poslední) jsem byla veselá. Jako na branickým perníku. Dobře tak hodinu a deset minut. Když už jsem na chodbě čekala sama, tak už jsem tak vysmátá nebyla. Před komisí jsem se alespoň snažila usmívat. ( A neztrapnit. Nepovedlo se.) Připadala jsem si jak dement, protože nikdo z nich mojí práci nečetl. Možná naštěstí. Jak mám obhájit něco, o čem si myslím, že je to totální shit? Odpověď na tuto otázku jsem hledala dlouho a asi jsem jí ani nenašla. Nicméně jsem jako zázrakem porotu "nepřesvědčila" k tomu lepšímu hodnocení. Doufám, že to takhle fajnový bude i ve středu u samotných státnic! Na jejich obsah jsem dnes též ještě nepohlédla, zítra to nebude lepší, protože mi během čekání na obhajobu přišla zpráva... Riskuju. Jsem marná. Ale starou Kočku se učit prostě nenaučíš...

P.S.: Protože nikdo proti neustálému přidávání selfie do článků otevřeně neprotestoval, můžete se podívat na to, co Kočce způsobil ranní pobyt u kamaráda. Říkejte mi klidně Kočka "Kim" Pochybná, můj zadek tímhle směrem stejně směřuje. Chcete důkaz? Počkejte po státnicích!

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Le fille Ash Le fille Ash | E-mail | Web | 13. září 2016 v 9:32 | Reagovat

Ah... učení, učení, učení... mučení? Já tě chápu. V pondělí jsem nějak úspěšně uzavřela poslední opakovanou zkouškou můj první rok na VŠ a konečně se přesunula do toho druhého. Ale to byla vražda (napsala), jelikož 999 stránek textů? Historie?! Jako... sorry. To ne-e.
Nakonec jsem se tím prohrabala, ale jak jsi napsala - už jsem taky vůbec nemyslela. Copak to šlo?

No, co na to říct. Školou ku zdraví. Ehm... každopádně. Držím pro zítřek palce! Však ono něco určitě ze sebe dostaneš... ;)

2 Elwin Elwin | E-mail | Web | 13. září 2016 v 20:42 | Reagovat

Takys nečetla práci víckrát? :D možná tě trumfnu - poté, co jsem to napsala, už jsem projela jen opoznámkovaná místa :D pocit, že je to totální shit mě neopouští, ale řekla bych, že tohle je vyloženě znamení úspěchu :D
Takže gratuluju k obhájení a dobře poslouchej - zejtra to dáš, protože seš sexy kočka s vlnou! A to jen tak někdo není! (dobře, upřímně řečeno jsi to jen ty....)

3 Dubiouscat Dubiouscat | E-mail | Web | 13. září 2016 v 22:03 | Reagovat

[1]: Děkuju, děkuju!

[2]: Elwin, tvoje motivační řeči fungují! Děkuju. Doufám, že tě zítra nezklamu:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama