Ještě jsem se nezhroutila- Chili peppers vs. státnice

8. září 2016 v 15:34 | Dubious cat |  Nadreálná osobnost kočičího čumáku
Jelikož mají všichni to největší pochopení pro moje státnice, musela jsem se dnes vypravit do svého pracoviště na děsně důležitou pedagogickou poradu. Přemýšlím, kdy moje rok trvající " píšu diplomku" a "brzo dělám státnice" přestalo fungovat. Cítím chybu v matrixu. Jeden z mála kolegů, ano, máme mezi sebou i nějaké muže, mně a mojí kamarádce se stejným osudem řekl, že na to, že máme v pondělí obhajobu a ve středu státnice vypadáme dobře. Asi jsem teď typická ženská, ale musím se zeptat - co to znamená? To vypadám jako blbě? Zdrhla jsem asi tak o 3 hodiny dřív, protože se sice dost ráda flákám, ale musí to být zábava. A to slet "čarodějnic" fakt není. Takže milé děti, myslím, že na to, že jsem vkročila do našeho ústavu, který sídlí hned vedle protialkoholické léčebny, vypadám dobře...


Učit se, když je krásné počasí je fakt za trest. Sedět doma, ještě k tomu v 24/7 sauně není žádná sranda. Naštěstí je alespoň v tomhle Kočka opravdu vysoce inteligentní bytostí a své trápení vyřešila šalamounsky, protože:
a) Kočka sice teplo miluje, ale taky se jí chce v její domácí sauně spát. Pořád. Studium doma se tedy zavrhuje.
b) Kočka miluje náplavku. Na náplavku chodí většina Pražanů chlastat a dělat bordel až večer. Studium na náplavce je tedy správnou volbou.

Je to zvláštní, ale i když okolo jezdí tramvaje, vlaky a ukecané matky s kočárky, náplavka je jediné místo, na kterém se dokážu alespoň trochu soustředit. Minimálně nemůžu jen tak prokrastinovat na internetu. Ovšem je fakt, že jsem si nikdy předtím neuvědomovala, jak moc zajímavý jsou labutě. Labutě jsou hustý. Umí běhat po hladině líp než Ježíš! Ale jeho pomoc by se mi tak mimochodem docela hodila.

Až do pondělního rána jsem byla klidná jako hladina Vltavy, co se týče samotného faktu, že státnice se blíží. Moje mysl byla totiž plně zaměstnána tím, že v neděli večer jsem měla jít na koncert mých nejmilejších Red hot chili peppers! Moje těšení sice nebylo takové, jak bych si představovala, protože jsem se zodpovědně ještě v neděli odpoledne učila, ale o to víc na mě působila pokoncertová euforie a deprese. Když na něco čekáte čtyři roky, zase, tak je strašně těžký se vyrovnat s tím, že dalších pár let se to opakovat nebude. Koncert ale stál za to! Sice jsem bohužel neměla tak dokonalý výhled jako naposledy (asi 2 metry od Anthonyho, bože!), protože ty nejzábavnější lístky byly pryč během prvních 30 minut prodeje, ale zase jsem měla asi lepší poslechový zážitek. Bylo to úžasný. Neočekávaně téměř perfektní. ( Ten zvuk mohl být fakt asi lepší, ach ty výšky!) Překvapení večera? Anthony skutečně zpíval, jeho zpěv byl technicky perfektní a neujížděl, což se ještě před 4 lety občas stalo. Nepřekvapení - texty! Už hned v úvodním Can´t stop se jaksi milému Tonymu nepodařilo trefit správná slova. Ale na to sere pes i Kočka. Hlavní je, že zpíval a že si sundal tričko hned po třetí písničce. O nic jiného nejde, že?

Strašně mě štve, že ani tentokrát jsme si tu radost z koncertu nemohla a nemůžu pořádně užít. Před čtyřmi lety mě hned další den po něm čekala nechutná zkouška z lexikologie, která bývala mohla ukončit můj pobyt na univerzitě a teď ty státnice. Co bude za další čtyři roky? Budu třeba rodit nebo tak něco?

Je načase se opět vrátit ke studiu, tedy na náplavku. Kdyby byla Kočka slavná, jako že určitě jednou bude, budou to mít její fanoušci, lovci celebrit, strašně jednoduchý. Teď je totiž všem jasný, kde mě hledat. Slavná ještě nejsem, ale pokud chcete... Rozhovorům s cizími lidmi, kteří mě obdivují, se rozhodně nebráním! Vlastně s jakýmikoliv cizími lidmi. Před koncertem jsem v metru potkala velmi sympatickou dívku z Chorvatska. A tak jsme se zkamarádily. Protože kdo miluje Papričky, a hlavně Anthonyho, prostě může být můj nejlepší kámoš...



P.S: Zlepšuji svůj social media skill zněkolikanásobněním fotografického materiálu. Na fotografiíích můžete vidět:
1) Pochybnou Kočku na náplavce okolo jedné hodiny odpolední.
2) Nohy Pochybné Kočky na náplavce okolo jedné hodiny odpolední.
3) Kočku těsně pot tom, co okolo jedné hodiny ranní přišla domů z koncertu Red hot chili peppers. To jsem ještě vypadala dobře bez " na to, že..". Když Bůh ( komise) dá, jednou budu zase krásná!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 8. září 2016 v 16:05 | Reagovat

Na Náplavce skoro bydlím a na Redhotech jsem byla taky :D Bylo to vážně super, před 4 roky jsme byli na stání (ne teda u podia, ale u zábradlí v tý druhý části) ale letos, byť jsme seděli až někde u stropu, mě to neskutečně vzalo. Boží koncert. Ale neměla jsem takový pěkný triko jako ty :)))

2 Dubiouscat Dubiouscat | E-mail | Web | 8. září 2016 v 19:34 | Reagovat

[1]: Já jsem byla přesně uprostřed v dvanáctý řadě. Jako něco jsem viděla, ale proti tomu předtím to bylo kulový..:D Ale příště si dám pozor, abych se zas dostala pod pódium:)  Na tom sezení byli všichni nějaký málo akční.. Tričko jsem sháněla asi 3 týdny!! Jsem vtipně vyhodila asi 3, co jsem měla už pár let.. :D

3 adela adela | Web | 9. září 2016 v 8:18 | Reagovat

Kato, 4 roky jsou ok, ja cekala na koncert 10 let 😂😂😂😂😂😂

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama