Leden 2018

Když hlas není jen vnitřní aneb o volbách

15. ledna 2018 v 20:07 | Dubious cat |  Imprese z žirafího plamene
Nejsem úplně milovnicí politiky. Řekla bych, že se jí spíše vyhýbám, ale i přes to, že prakticky nečtu noviny a zprávy z domova na internetu projíždím jen když potřebuju prokrastinovat, jsou věci, které prostě ignorovat nemůžu ani já. Jako například to, kdo bude prezidentem v posledních letech mých dvacátých a provede mě i životem rané třicátnice.

Život s Mumií a zombíkem

14. ledna 2018 v 15:50 | Dubious cat |  Vymňoukané příběhy
Nestíhám prát. Vzduch v našem bytu, jehož výměna je značně omezena nemožností otevírat okna, protože by nám mohla zdrhnout bestie, je nasáklý pachem kočičí moči. Vím, že to nedělá schválně. Zrovna teď. Necítí se dobře. A můžeme za to my. Kdykoliv se na mě podívá svýma démonickýma žlutozelenýma očima, cítím výčitku a slyším v hlavě zpívat Dominiku Myslivcovou duet s Gambou. Já jsem ti věřila--a-a...

Víkendové (sk)opičiny aneb když není pod nulou,není co psát

10. ledna 2018 v 15:45 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Už je to tady zase. Potom, co jsme si na nějaký čas mohli odpočinout od kauzy "Černoch z Lidlu", vyplavala na povrch další černota. Tentokrát to ale není lid vs. Lidl, internacionální řetězec, který si dovolil obléknout černého muže do teplákovky, ale americký zpěvák Sobotaneděle, který v teplákovce už asi taky párkrát zapózoval, ale to už nikdy dělat nebude, protože všichni jsou rasisti. Nebo tak nějak. Severská značka H&M si asi fotografii roztomilého černouška, kterého teď všechny ty celebrity tak brání, za rámeček nedá. A já se ptám - musí teď ten chudáček vrátit honorář, když se ta fotka ruší? Není to šikana? Nebude se to dítě cítit jako úplná nula? Jako ten, co byl na 5 minut v katalogu a už ho nikdy nikdo nevyfotí, protože s ním jsou problémy?

Mým národům aneb den 2

5. ledna 2018 v 19:19 | Dubious cat |  týdenní dávka hnisu chili TT
Jelikož můj milovaný počítač,kterému jsem přes čtyři roky přezdívala PrDell začal vypadat, jako když zažil minimálně jednu světovou válku a jeho Mysl již nese známky demence, rozhodla jsem se, že v rámci zachování mého duševního zdraví si pořídím nový. Avšak protože se živím tak, že i prodavačka v Tescu si může vyskakovat víc, nemohla jsem si domů přinést něco v ceně zadku Kim Kardashian, ale spíše něco mnohem dietnějšího. Údajně nejlepší z cenové kategorie, Harry Potter, bleskokomp, kterého mi vybral bratr a který se mi vůbec nelíbí, je sice asi rychlejší a nevyhřezávají z něj vnitřnosti, ale má jeden takový malinkaťoulinkatý problém. Klávesnice je úplně jiná, než jsem zvyklá a proto píšu rychlostí hlemýždě po požití viagry. Možná je to ale dobře, protože v rámci zvykání si jsem se rozhodla, že dodržím svůj včerejší slib a budu zase plnit tento prostor vším, co mě napadne. Pár nápadů by tady bylo...

Sliby- chyby a prasečí prdel

4. ledna 2018 v 19:40 | Dubious cat
Na nový rok si lidé často slibují, že přestanou se svými zlozvyky a konečně už vymění křidélka z KFC za mrkev nebo alespoň buritto (protože v tom je přece zelenina). Já si neustále slibuju, že začnu zase pořádně blogovat. Vzhledem k tomu, že můj poslední příspěvek roku 2017 jsem publikovala v září, je jasné, kdo tady žere dobroty strýčka Sama. Nebýt mojí milé sestřenice, která se mi na Silvestra zmínila, že se jí líbil můj článek shrnující prázdninový pobyt ve Španělsku, necítila bych asi takovou potřebu opět ohmatávat klávesnici a blít neskutečná moudra, která jsem si poslední měsíce nechávala spíše na sprchové seance s mojí kočkou. Takže Ti jistě, milá Pepino, celý blog děkuje! A já tedy slibuju, že zase budu psát... A že se už začnu pořádně učit španělsky, protože i můj druhý výlet do království mého prince stál za to...