Imprese z žirafího plamene

A co takhle redukovat redukce?

Úterý v 16:28 | Dubious cat
Je půlka května, měsíce lásky a já mám pocit, že zrovna ta láska je něco, co lidem chybí. Tedy láska k sobě samým. Určitě si toho taky všímáte - jen co skončí Vánoce, časopisy a internetové stránky začínají radit, jak zhubnout nabraná kila po cukroví. A jakmile začne trochu svítit sluníčko, jejich útok přejde na velmi agresivní úroveň...

přepoetizovaná centonská báseň čili symbolistní nonsence

23. dubna 2012 v 17:02 | Dubious cat
Jeden z posledních domácíh úkolů na stylistku byl vskutku zábavný- napsat centon. Co to je, ptáte se? Já se taky ptala, a jelikož nikdo není tak chytrý jako strýček Google s tetičkou Wiki, zeptala jsem se jich a... nedozvěděla jsem se nic. Google se mi totiž snažil nakecat, že jde o foťáky nebo měření času. Ve skutečnosti jde ale o prachobyčejnou krádež!
Centon je totiž, milé děti, v našem případě báseň, která je celá sestavená z ukradených veršů jiných autorů. Zdá se vám to jako zjednodušování práce? Well, no tak si zkuste něco ukrást od jinejch, aby to dávalo smysl!

Mým sousedům

21. dubna 2012 v 1:15 | Dubious cat
a) Milí neviditelní, ale za to velmi slyšitelní sousedi,

Expozice, kolize.. a katastrofa

23. února 2012 v 23:12 | Dubious cat
Moji milí čtenáři i pocestní, tohle je poslední článek vyjadřující se k té "žabomyší válce" o pojem "spisovatel". Je po bouři. Žáby byly věnovány Francouzům, myši si s dovolením sežeru sama. Už to slovo prosím nepoužívejte, už neexistuje. Bylo to od nás hloupě nerozvážné, že jsme se vůbec do této diskuze pustili, nechť je tento případ ponaučením pro nás všechny, že ne každý má stejný názor jako vy a je schopný diskuze.

Tvor zvaný spisovatel

17. února 2012 v 15:21 | Dubious cat
Na Srdci blogu se opět rozproudila debata ostrá jako žiletka třnáctiletého ema. Kdo se vlastně skrývá pod pojmem "spisovatel"? Není to tak dávno, co jsem napsala článek O slavných blogo(tvorech) a opět se musím k tomuto tématu vyjádřit, jelikož některé výkřiky pod Standovým článkem mě donutily pomyslně vstát ze židle. To jsme všichni tak strašně ambiciózní a naivní?

dramatické drama dvou žiraf

24. ledna 2012 v 12:34 | Dubious cat
Možná bych si už pomalu mohla založit samostatnou rubriku na obrázky, Imprese z žirafího plamene sice pojmou všechno, ale také bych tyto výtvory mohla přiřknout automatickosurrealistickým výletům do podvědomí. Ještě že už mám tu galerii.

Prostě (tenanntní) Doktor

15. ledna 2012 v 12:58 | Dubious cat
Znáte ty velmi nevtipné anglomluvné vtipy? Nikdy jsem jejich pointu příliš nepobrala, ale jednou to taky musím zkusit, takže :
"Knock, knock"
-Who´s there?
"Doctor"
-Doctor who?
"JUST DOCTOR!!"

Tak kdo by tohle asi mohl říct? Ano, ano, už vidím Plcha, jak se hlásí - Christopher Eccleston, David Tennant, nebo Matt Smith! Čalamáda June by jistě hlasovala pro možnost č. 3, ale já vždycky budu za Doctora považovat jedině hamletoidního šílence- Bartyho Skrka čili Davida.

Jak na ně aneb když radí ty nejkrásnější a nejspokojenější kreatury

8. ledna 2012 v 17:39 | Dubious cat
Lidé jsou hloupá stvoření, kterým se už od prazačátku musí radit a radit, aby věděli, co s jejich životy. Zvláště jsou-li ti lidé ženy. Někdy si říkám, že kdysi dávno věděli, proč nedovolili ženskému pohlaví chodit do školy. Už tenkrát totiž jistě existovaly plátky, které by se zkrátka neměly číst...

Kulíščí křest

17. prosince 2011 v 19:14 | Dubious cat

Není tomu tak dávno, co se hlavně na Edithině blogu začaly objevovat články s výzvami na psaní pohádek pro předčasně narozené kulíšky. Ačkoliv já sama jsem si pobyt v maminčině bříšku prodloužila o týden, nikdo mě nemusel dvakrát přemlouvat, abych těm maličkatým myšičkám také něco věnovala. A tak jsem kreslila a kreslila, něco napsala a najednou byl Kulíšek venku!

Tak jsme opět přežili náš konec

22. října 2011 v 14:47 | Dubious cat
21.10.2011 bylo vyhlášeno jako den konce světa. Opět. A opět to nevyšlo. Co na to říkají hnisající žirafy, které již dohořely? Přece nemůžeme spoléhat na matematické výpočty chorých lidských mozků! Konec přichází neohlášen, stejně tak jako zmizelo Téma týdne, zmizíme i my. Vedení nám o tom nemusí přece nic říkat.

Pohádka o víle Editě

14. října 2011 v 13:55 | Dubious cat
Tak, a je to konečně venku! Díky obětavosti, schopnosti a snaze Edith Holé již brzy spatří světlo světa knížka pohádek pro kulíšky. Jistě si pamatujete na výzvu neziskové organizace Nedoklubko, nebo naše přání u tématu týdne pohádky- blogeři, i ostatní smrtelníci- pište pohádky! (Výzva samozřejmě platí dál, pohádek přeci není nikdy dost:) )
Jelikož bych bez Edith nenapsala asi téměř nic nového pohádkového a už vůbec se nesnažila někde prezentovat svého Minga, vděčím jí opravdu za hodně. Psaní pro naše nejmenší je totiž úžasná věc, zvláště pak, máte-li komu psát. Až jednou bude moje sestřenka Adélka ve věku, kdy bude chtít poslouchat pohádky, budu jí vyprávět třeba i tuhle- pohádku o víle Editě, kterou věnuji hlavně Edith Holé a jejím synům. Kubíku, Matěji- víte že je vaše maminka dobrá víla?

Křest a jiné události týdne

9. října 2011 v 20:06 | Dubious cat
První týden na Ruseku proběhl poněkud šíleně- hned první den se mi udělal hnusný zánět spojivek, málem jsem omdlela v přecpaném autobuse, nestihla díky špatnému jízdnímu řádu nějaké přednášky a seminář(naštěstí si Oskar nepíše prezenci) a pohádala se s půlkou JLK kvůli divadlu a pod.. Prostě hrůza. Ve čtvrtek jsem tedy plánovala pořádný odpočinek a rekonvalescenci, ale byla jsem vtažena svým stvořitelem do kina, na pravidelnou dávku skvostů filmového klubu. A jsem za to teď šíleně ráda, protože to byl film s velkým F!

Stylistická stylizace

4. října 2011 v 16:38 | Dubious cat
Mňau! Nic nestíhám. Kdo by to byl řekl, že po nás vážně budou ve škole něco chtít takhle brzy! Právě si užívám lehké pauzy před večerním seminářem z literatury, hezky v zimoteple v Rus(e)ku, samozřejmě zahalená tunou příspěvků na TT. Snad se tím vším nějak rychle prokoušu, jelikož večer, tedy až pozdní večer, musím napsat další seminárku.
Abyste věděli, jak vypadají třeba takové domácí úkoly na VŠ, předhazuji vám svůj stylistický pokus. Cílem mého snažení bylo přepsat daný fejeton o Margaritě ve stylu K.Čapka, V. Vančury a L.Vaculíka.
(možná bych měla zmínit, že jsme zo psaly s kamarádkou v ranních hodinách a dělaly jsme si z toho spíše legraci)

O slavných (blogo)tvorech

30. září 2011 v 11:50 | Dubious cat
Mám tento týden velmi upřímnou náladu- to říkám předem jako varování pro ty, jejichž hvězd se sláva dotýká podobně jako tento článek. Nechci se do nikoho navážet, ani znesvěcovat jeho úspěchy, ale jsem snad jediná, koho už pomalu začínají štvát blogeři, kteří takzvaně "něco dokázali" ?

o literárních hrdinech

16. září 2011 v 12:49 | Dubious cat
Ne, nebojte se, nehodlám psát zdlouhavé pseudovědeckoliterární teorie o tom, jak má vypadat správný hrdina. Sama takové teorie čtu velmi nerada a necítím se jako někdo, kdo může ostatním "radit o literatuře", a navíc to sama opravdu nevím. (vážně, to že jsem absolvovala rok teorie literatury na JLK nic neznamená) Tedy, už vlastně vím- správný hrdina si místo whiskey objedná skleničku mrkvového džusu ( aby měl ještě lepší zrak), jezdí na koni, protože auta jsou neekoligická ( pokud není kůň, použije hromadnou dopravu), dámám se dívá pouze do očí a rozhodně sexuálně nežije, ani neholduje hazardním hrám. Jo, a už vůbec své protivníky nemlátí, nebo nedejbože vraždí! A nakonec každé epizody odcituje alespoň jeden výchovnější odstavec ze Svaté knihy, nebo alespoň Stopařova průvodce po galaxii.

Naprosto neškodná povídka bez cukru čili literární kastrace

6. září 2011 v 15:38 | Dubious cat
Dnes jsem na Facebooku narazila na odkaz, který sdíleli Sikar s Cirrat, obsahující pravidla jisté literární soutěže. Normálně bych na takovéto odkazy ani neklikala, nejsem totiž ten typ, který se musí za každou cenu vecpat do všech možných literárních soutěží, ale když Sikar s Cirrat oba zmínili bod G, nešlo jinak, než se podívat. Body G jsou přeci vždycky zajímavé.
A taky že jo! Kouzelný bod G totiž zahrnuje podmínky, které musí autor splnit, pokud si chce být jistý, že jej z soutěže vyřadí. Pokud se tedy ve vašem díle objeví násilí a smrt (zvláště bez pocitu lítosti), sex (také patrně bez pocitu lítosti), pejorativní výrazy, psychicky narušené osoby, které se baví nebezpečnými výmysly ( je jízda na koni nebezpečná?), narážky související s diskriminací všeho druhu (rasa, náboženství, smýšlení...), zmíňky o všech možných drogách (to se nemůže pít ani čaj či kafe?), máte smůlu. Když si pořádně prostudujete celý seznam zapovězených věcí, zjistíte, že se jedná o absolutní kastraci vašeho hrdiny i příběhu ( a to je taky násilí!).. Co se tedy ve vaší povídce ( buď do 5, nebo 20 normostran) má dít?
Opět říkám to samé, jako u toaleťáku. Challenge accepted!

60's are not dead (but I am) aneb vystoupení nejmenované kapely s kapkou koččí krve

14. srpna 2011 v 10:54 | Dubious cat
Ačkoliv jsem poměrně dost netalentovaná, ať už v jakémkoliv oboru, nepocházím ze zrovna marného vrhu. Můj bratranec z otcova rodu je totiž nejen nadějným jazykovědcem a fonetikem, ale i hudebníkem. O jeho vystoupeních v kapele s velmi pochybným názvem jsem si ale nechávala zatím jen vyprávět.( stejně tak jako o bráchově bytu) Tedy až do čtvrtka. Proč sedět doma, když se v Blues sklepě( v našem hlavním městě) odehrával koncert skupiny.. ne, já to nemůžu napsat... prostě "skupiny" ?

O obyčejných lidech a jejich názorech(pozor, i s ukázkami!)

4. srpna 2011 v 16:25 | Dubious cat
Asi nikomu na blogu neunikly internetové magazíny (Krásná, Doma...),kde se publikují články týkající se poměrně často intimních záležitostí. Říkat, že je nečtu a naprosto mě nezajímají by bylo stejné, jako kdybych tvrdila, že se občas nepodívám na porno. to víte že jo! Ale u porna se člověk už snad nemůže nad ničím pozastavit, ale u lidských názorů, které jsou prezentovány pod článkem jako komentáře mi velmi často zůstává rozum stát..

Efrít zvířátka má rád a metál taky

28. července 2011 v 15:42 | Dubious cat
Agrrr z Efrítu, žena se spalujícím pohledem a vlasy tak jak ji neznáte! Tak nějak by mohl znít bulvární titulek tohoto článku. Včera jsem se věnovala vážnému tématu týkajícího se vztahu mládeže k důchodcům, tak budu dnes pokračovat se zvířaty. Ale jen tak mimochodem- já a Agrr se moc těšíme, až se za 40 let sejdeme ( to mi připomíná, že bych to měla nastavit jako událost na FB) a půjdeme na metalový koncert. Není přeci nic lepšího než pořádně povzbuzovat umělce zvednutou holí a chodítkem! Tuhle jsme se o tom bavili i s Ozzrem, představovali jsme si cca 103 letého Ozzyho Osbourna jak přijíždí na pódium na supervozíku a pokouší se své prošedivělé publikum (za pomoci jeřábu) vyfuckovat,což mu dá zatracenou práci...Jakříkám,důchod by mohl být docela sranda a vymladší máte 40 let na to, abystesledovali naše postupné vyzrávání:)

Na odchodu do důchodu?

27. července 2011 v 22:42 | Dubious cat
(Přes Malkielův článek o reklamě jsem se díky komentářům dostala na blog jisté Gabrielly, která má tak trochu problém s důchodci. Diskuze pod oním článkem mne jen přesvědčila, že dnešní mládež, čili moje generace, je tak trošku ztracená. Ztracenější než ta Hemingwayova. Proč? Protože jen nadává a nevaží si starších. )

Kde jsou ty doby, kdy mladí své nejstarší uctívali a nechávali na nich důležitá rozhodnutí? Stejně tak jako Obiwan Kenobi ctil svého mistra Qui-gona, a později byl studnou moudrosti pro Luka, věřili již pračlovíčkové nejstarším a nejzkušenějším z nich. Neříkám, že ti starší mají vždycky pravdu, přeci jen se tenkrát mnohdy nejednalo ani o třicátníky, ale rozhodně si myslím, že starý člověk nepatří na poličku s odloženými věcmi. Pro každého člověka platí stejná pravidla- narodíš se, zestárneš a zemřeš. Je jedno jestli budeme ležet v rakvi díky superpreparátům a mastičkám s pletí jemnou jako miminkovské pozadí, nebo zasaženou Hercinským vrásněním, Paní s kosou má stejně vždycky poslední slovo.

(ne)Utekli jsme ze Zoo aneb Nightwork!

26. července 2011 v 16:40 | Dubious cat
Dubious cat miluje hudbu a zvířata, ač na druhé zméněné má alergii, proto se nikdo nemohl divit, že se včera vydala do pražské zoo, aby si užila jedinečnou příležitost zahlédnout homo sapiens nightworki - druh velmi vzácný a šikovný. Může za to také trošku její bratr, který se živí streamingem, protože to byl vlastně jeho nápad, aby se Kočka do zoo vypravila, jelikož brzy se přetransformuje na člověka -tiletého. Zajímá vás, jak bylo v zoo? Čtěte! :)

Operace Sookieh -výsledek:)

20. července 2011 v 22:15 | Dubious cat
Tak jo,je tady chvíle, na kterou jste všichni čekali. Ona úžasná Dubius cat, kterou (ne)znáte z předešlého rozhovoru, se rozhodla uveřejnit výsledky souboje s podivnými barvami. Původní obrázek, na kterém byla upíří verze upíra Billa Comptona a Erica Northmana s Kundou z ryby (čtěte Sookie), se rozpadl. To se upírům prostě stává. Proto jsem stvořila něco jiného, tentokrát svým náhodným surrealistickým způsobem, ale nemohu říct, že to vypadá dokonale, nesnáším totiž omezení barev.( zvláště vznikne-li z bílé následně třpytivý design á la Twilight vampire)
Well, There you have it...:)

Operace Sookieh!

15. července 2011 v 15:29 | Dubious cat
(Jsou prázdniny a Kočka si užívá volných dní se svými sestřenicemi, proto tak trošku nestíhá psát na blog, ač by moc chtěla. )
Právě jsme s Pepinou zakončily první část Operace SOOKIEH!, která zahrnuje zprznění našich oblíbených hrdinů z True Blood. V úterý jsme totiž narazily na nádhernou fotku Alexandera Skarsgarda a Stephena Moyera v seriálových tričkách, které samozřejmě v těchto zeměpisných podmínkách neseženeme. Co s tím?

Shishasquare aneb sraz č. 3!:)

12. června 2011 v 23:00 | Dubious cat
Nyan, Nyan jak by řekla psychadelická diskopckočička. Víte co dneska bylo za den? Ano! Den dalšího setkání pochybných existencí... Tentokráte na "mém území" čili ve Městě mého srdce. Obsazení bylo dosti podobné srazu prvnímu- Ozzro, Sikar, Agrr, Cirrat, Já, Čalamáda a místo Malého chlupatého stvoření přijel roztomile chlupatý Bilbo. Až z dalekého neexistujícího města i se svým opavským přízvukem (ale nebyl tak znatelný jak jsem předpokládala)!

Mločí magika

7. června 2011 v 16:31 | Dubious cat
Mlok! Mlok! Ať už se jedná o toho, který se mi občas plete do veršů,či toho, kterého stvořil sám velký Čapek, je tady, mlok.
Nemám oslizlá vodní zvířátka vůbec ráda, ale mloci tvoří vyjímku. Tedy, ne že bych to vzala do ruky, to ne, ale mají své kouzlo, nemyslíte?