Nadreálná osobnost kočičího čumáku

Můj vztah k divadlu

5. října 2011 v 11:26 | Dubious cat
Seminárná práce a domácí úkoly se musí psát, tentokrát na Vývoj českého a světového divadla, pro výzkumné účely pana Martince:) (Měli jsme splnit body- náš vztah divadlu, jak využijeme tento předmět v naší budoucí profesi, zhodnotit představení, které na nás zapůsobilo a popsat dramatickou situaci z našeho života.. ENJOY!
( nemyslete si, že se flákám, právě mám syntax:D)

díky ústavu svá ústa nezavřu

27. září 2011 v 20:12 | Dubious cat
Ano, je to tak. Už i na mě došlo, a tak jsem dnes strávila již druhý den ve vysokoškolském ústavu. Možná vás to ani nezajímá, ale já se z toho zkrátka musím vypsat. Nástup do školní reality se mi tentokrát nezdál vůbec tragický- předmětů moc nemám, sehnaly jsme s Angie (kamarádkou-spolužačkou) krásný byt na okraji Hradce zvaném Rusek, venku je zatím krásně a dlouhé hodiny volna mám rozhodně s kým trávit (a teď by mělo přijít něco jako "mucQ", ale fuj, to já nedělám), jenže on ve výsledku vlastně tragický je.

Dny plné setkání a nostalgie

21. září 2011 v 16:14 | Dubious cat
Začalo to sobotou, kdy jsem jen na malý okamžik vkročila do místí mexické hospody " Mestizo", abych se podívala na své bývalé spolužáky z EKOústavu. Jestli teď čekáte dojemný příběh o tom, jak krásně jsem si se svými spolužačkami popovídala a jak mi to chybělo, čtete špatný blog. Mluvila jsem v podstatě jen s jednou, ale stálo to za to! Nejenže jsem se dozvěděla novinky typu, že jedna naše spolužačka má v listopadu termín porodu, ale také jsme si na listopad dohodly kratší výlet do Anglie. Ach, jak já se těším! A taky jsme spolu dneska zašly do našeho exústavu, ale o tom později:)

děti učitelů to mají nejlepší?

18. září 2011 v 21:11 | Dubious cat
Pocházím z více než učitelské rodiny- děda byl učitel, babička byla učitelka, dědova sestra taky, moje teta a dokonce i máma. Bude i ze mě učitelka? Proboha ne! Alespoň tak jsem pokaždé reagovala, a pak skončila na PdF (pravda neučitelský obor) a dva roky učila v DDM.
Učitelkou být ale vážně nechci, proč? Protože děti jsou nevděční tvorové a jejich rodiče jsou leckdy neskuteční blbci. Já vím, blbci se objevují u každého zaměstnání, ale v tomhle případě se jedná o tvorbu nových jedinců. Dnešní rodiče "blbci" si totiž myslí, že škola je tu od toho, aby jejich geny vychovala. Omyl! Děti se ve škole pouze učí novým znalostem. A já bych byla na takové rodiče a jejich potomky asi zlá. ( nepatřím totiž k ženám, které se můžou z dětiček zcvoknout, uznávám spíše vlastní geny, ale pozor, cizí děti na dálku ráda mám )

Co trhá koččin mozek aneb o přezdívkách

17. září 2011 v 10:00 | Dubious cat
Nemám ráda zdrobnělinky a jiné patvary, které se v češtině používají v množství větším než obrovském. To už ale jistě víte z mého článku O nových lexikálních prostředcích v naší komunikaci aneb z čeho je Kočce špatně , takže by se dalo říci, že právě čtete jeho druhou část. Tentokrát se ale nechci pitvat ve slovních mutantech, ještě byste něco z toho začali používat, teď mou kočičí mysl opět zaujala problematika přezdívek.

šokující pravda o citovosti Dubious cat

14. září 2011 v 13:37 | Dubious cat
Nemám ráda, když se někdo chlubí, či jinak obtěžuje své okolí neustálým mletím o "své slečně úžasňoučké/ panu úžasňoučkém", ale zdá se, že má snaha nechovat se jako polodementní tvor přinesla své zkažené ovoce. Není tomu tak dávno, co byl jeden z mých přátel na facebooku mým téměř nejlepším přítelem (samozřejmě reálným, znám ho od svých 13). Ti, co ho poznali až teď by nevěřili, že mohl být někdy takový jaký byl. Měla jsem ho v jeho nespoutanosti a smyslu pro humor ráda, bohužel před více než rokem se zamiloval, a jelikož jeho slečna nemá ráda jiné slečny, naše přátelství šlo k ledu. Od té doby nás na facebooku oblažuje podivnými statusy, které věčně mluví o jeho úžasňoučkém broučkovi, nejlépe s tisíci hvězdičkovitými a srdíčkovitými smajlíky.

What a funny story aneb příběh plechovky

12. září 2011 v 14:38 | Dubious cat
Co se všechno stane, když se náhodou ze sklepa vytratí plechovka se zbytkem barvy? Nevíte? Tak čtěte. Tento příběh byl testován na zvířatech.

Je čas na surrealismus

4. září 2011 v 22:16 | Dubious cat
Konečně je září, měsíc utrpení dětských duší. I já jsem tento měsíc neměla ráda, i já jsem cítila návaly streptokoček pokaždé, když jsme pomyslela na ranní vstávání a tělocvik křížený s matikou. Fuj, ještě teď cítím škrábání v krku! Ale teď už jsem dospělá, vysokoškolskou (ne)docházkou ještě chvíli nezasažená, jo jo, někdo může zářit i v září.

Mlčet by neměla jen jehňátka aneb o vztazích

30. srpna 2011 v 22:23 | Dubious cat
Na světě existuje údajně přes 5 000 jazyků. Některé používají miliony lidí, některé jsou používány jen desítkami, ale ve všech se dá říct pěkná blbost.
Opět jsem delší dobu mlčela, což mě poněkud mrzí, protože mám ke svému blogu citový vztah (věděli jste, že si někdo založil blog s podobnou adresou jako mám já? Jen tam přidal "s"..) . jenže jak víte, nejlépe se mi píše v období deprese. A já teď bohužel žádnou nemám.

Oh Hi ,Hello Kitty..

11. srpna 2011 v 11:13 | Dubious cat
Jak někteří víte, 46 let po shození atomové bomby na Hirošimu se narodila Kočka. Nebyla to obyčejná kočička, chlupaťoučké stvoření s velkýma očima a samožijícím ocáskem, byla to šeredná hříčka přírody, která má místo obvyklých čtyřech kočičích nohou jen dvě, postrádá ocas a vlastně skoro všechno kočičí. Ale i tohle stvoření se dožilo 20 let. Jak to Kočka oslavila?

Egorozhovor s Dubious cat!

19. července 2011 v 21:16 | Dubious cat
Dubious cat (19) je mladá, krásná a talentovaná žena vedoucí tento blog. Obdivovat také můžete její práci na tema.blog.cz, jemuž věnuje veškeré své duševní zdraví a mrtvé nápady na povídky. Ó jak umí psát! Její talent je tak obrovský, že si jej raději zatím nechává pro sebe. Je stvořitelkou modrého Samohanny zvaného Montany, zelenomilné Ellen a hnisumilných streptokoček, chlupoček, IT koťátek a neznámý zdroj uvedl, že i dokonce Hello Kitty, jejíž práva prodala v 50.letech nějakému asiatovi. Ano, Dubious cat je ta jediná osoba, kterou musíte milovat, a já mám to štěstí, že s ní mohu komunikovat...

Adventure of rain dance and Cat

18. července 2011 v 23:37 | Dubious cat


Kočka čekala tak dlouho na schnoucí obrázek z operace Sookieh až se nakonec dočkala jeho potrhání, takže ano, nová verze právě schne, tak snad se tentokrát povede. O jejím stavu vás budu informovat a když létající špagety dají, ukážu vám Kočku v tričku s ještě podivnějším cosi než byli upíři na hrudi. (ale stejně to zas dopadne zle..ou)

Historky z Pako(se)stane(š)!

11. července 2011 v 14:10 | Dubious cat
První oficiální den prázdnin Pochybná kočka strávila na cestě do Prahy a z Prahy do Chorvatského Pakoštanu. Jenom v autobuse strávila přes 18 hodin kruté tyranie ze strany "Justina Biebera" (tak jsme se se sestřenkou pokřtily jedenoho z mladších spolucestujících s Biebrovským účesem). Schválně mi drtil nohy, prevít. Chorvatští celníci nás zase drželi na hranicích přes 3 hodiny. Ne že bych chtěla, aby byli v EU, ale Shengen na ně!

První dojmy z Pakoštanu- zima, 10.hodin ráno, vesnická špína, bordel. Kde to u všech hořících plchů jsem? O hodinu později nám byl přidělen "apartmán". Tři pokoje, 2 koupelny a nic. Kde je ta slibovaná kuchyň, prostor na jídlo?
" Kuchyň došla" řekla paní správcová. Hladina neštěstí stoupala. Co budeme dělat? Naštěstí moje teta není žena, s kterou by se dalo zametat. Do půlhodiny jsme dostaly jiný prostor, tentokrát s kuchyní, ale s mínus jedním pokojem, což nám nevadilo. ( v jednom pokoji jsem byla já, sestřenka a teta, v druhém její kamarádka s dcerou) Uklidnění. Začalo být skoro hezky. Šly jsme na pláž.

Vyvržení vorvani a grilované velryby- tak bych shrnula to, co se v množství větším než obrovském válelo všude kolem nás. Chorvatské pláže nejsou ale vůbec pohodlné, kameny a beton dost tlačí do zad, ale přeci jen to bylo pohodlnější než autobus a jak jsem později zjistila, než chorvatská postel. Moře se mi z počátku taky moc nelíbilo. V Dalmácii jsou všude malé ostrovy, které brání vlnám, aby se chovaly jako moře. I naše jezero vypadá mořštěji. Navíc byla voda pekelně studená (max. 19°C) a plná ježků.
Večer, kdy už jsem byla relativně vyspaná z pláže jsem ale přeci jen začala fungovat jako člověk, který nebyl u moře sakra dlouho a fakt se na něj těšil. Začalo se mi tam i líbit, ač mám i teď stále ještě výhrady k chorvatskému bordelu (líný prasata) ,množství Čechů a chorvatštině. Nemám ráda slovanské jazyky, jsou divné (češtinu snesu jen proto, že je to můj rodný jazyk). Po koupení karimatky už mi nepohodlná pláž nevadila a voda se postupně ohřívala. Obvykle mě dlouhé hodiny válení se na pláži nebaví ,ale tentokrát se mi to zalíbilo. Tenhle rok je zvláštní, s blížícími se dvacetinami se měním v ještě línější lvici, kterou netěší nic více než teplé paprsky slunce a jemný vítr.
Teta se sestřenkou se hned první den spálily, takže pak většinu času trávily v tričkách a přikryté šátky. to já jsem s radostí nechala slunce působit na téměř celé tělo. Dokonce jsem se i občas zbavila horní části plavek (dokonce i moje sestřenka, která do letošního roku neukázala ani holé břicho). Já za to nemůžu, naše část pláže byla takové "Kozy Valley"
Ve středu jsme vypustily větší množství zvířátek za výlet na lodi na ostrov Kornati. Nuda. Naši čeští spolucestovatelé dělali opět našemu národu ostudu (sežrali všechno, co se na lodi objevilo, i kdyby měli prasknout!) ,ostrov nebyl nic příliš zajímavého, jen pár oslíků u jezera a lesní pláž (ještě méně pohodlná než Pakoštane).
Většinu týdne jsme tak nějak existovaly na éčkových potravinách, knihách, seriálu True Blood a lovem krvežíznivých komárů. V pátek nás ale teta dotáhla na vzdálenou pláž, která byla údajně "prostě skvělá. Táhly jsme se tam v šíleném vedru a první co jsme uviděly byl nahý chlápek v lese. Teta nám jaksi neřekla, že ta pláž je tak skvělá a prázdná právě proto, že se tam stahují nudisti. Mé a sestřenčiny oči tak viděly všechno, co nikdy vidět nechtěly.
Nazí oškliví a tlustí lidé. Někteří pánové byli naštěstí tak tlustí, že jim nebylo "nic vidět". Existovat mezi nudisty v plavkách nelze, tak jsme se opět zbavily alespoň podprsenek. Některým nudistům to ale nestačilo. Jeden z nich, dosti vyvinutý (v poměru k ostatním) tlustý velmi opálený chorvat se zlatým řetězem nám šel sdělit, že si máme sundat i spodky. Teta utrousila cosi jako "Polib si prdel" a sundání spodu nám zakázala (jako kdybychom to chtěly udělat) Hnusný chorvat od té doby přezdívaný "hnědopérák" nás ale neustále pozoroval, významně kolem nás chodil každých pět minut do vody (nechci vědět, co tam dělal) a dokonce se přestěhoval do naší blízkosti. (no jo, chápu že dvě mladé holky mezi tlustými Věstonickými venušemi musí být sakra vzrušující, ale já mu taky pořád nezírala na penis. Popravdě jsem se spíše tomu pohledu vyhýbala,.. fuj..) Hnědopérák tam později našel kamaráda, postiženého muže, který tam prostě neměl "nic". Asi se cítil ještě víc jako king v porovnání s mravencem. Bylo to částečně utrpení, částečně sranda, protože nejlepší obranou je dělat si z úchylů prdel. Ale tetě jsme řekly, že sem už nikdy nevkročíme.(kdyby tam byli alespoň mladí, svalnatí muži..ale realita je hnusná) Samohanna bude mít asi noční můry.
V sobotu jsme čekaly celý den na autobus, takže jsme se ještě pekly na slunci a užívaly si již teplého moře. S Pepinou jsme šly do města na zmrzlinu v plážových ohozech,čímž jsme na sebe připoutaly pozornost "Kuňáků". Jedni cosi mleli o kunách, další o focení plakátu. Debilové. Naštěstí už jsem konečně doma, je hnusný počasí a mé tělo trpí alergií na zdejší prostředí. Prostě home, sweet, home.
(fotky dodám později, nějak mi to blbne:))
Mňau!

Hurá do Pákis(š)tánu:D

30. června 2011 v 22:22 | Dubious cat
Kočičí čumáček bude zítra vstávat stejně brzo jako pracující lid, musí se totiž dopravit do Prahy, aby pak následně čekal v polospánku několik hodin na vesmírní autobus,který ho vezme do cizokrajné země zvané Pakištane, tedy, ono je to město, ale není to jedno? Vždyť ani Sikar není Sikar, je to indické cosi.
Přeji vám tedy všem krásný týden, a až se vrátím, začnu fungovat normálně, jelikož doufám, že rybina a létající racci jsou to, co mě dokáže zregenerovat a znovu naučit být tou Kočkou, kterou (ne)znáte.

Kočka ještě žije:)

27. června 2011 v 20:38 | Dubious cat
Mňau!
Začínám mít pocit, že od té doby,co jsem se dostala do Autorského klubu nejsem schopná psát na blog. Vy, co můj blog navštěvujete delší dobu si jistě vzpomínáte, že jsem byla schopná přispívat každý den. Jenže teď nemám čas. Zkouškové jsem už díky bohu ve čtvrtek uzavřela- Ano!Ano! Major Pyžmoň byl přemožen a ortoepii zmutovanou s úvodem do studia jazyka mám už z krku! ( takže je tam volno pro angínu..) Také jsem tento týden fungovala jako hodnotitel na temablogu- řeknu vám, tentokrát mě to moc nebavilo.

kočknoviny

16. června 2011 v 17:54 | Dubious cat
Tož děcka- jak by řeklo IT Kitty, bitvu jsme vyhráli, ale bohužel ještě nemá konec.
Těšila jsem se, jak budu ode dneška kreslit, psát, spát a užívat si prázdnit, ale ten zlý rohatý pán vyhlásil zkoušku z ortoepie na příští týden. Kurde! Strašně se mi tam nechce, nemám sílu se už učit- po pěti týdnech mindfucku na to prostě nemám, jak nenávidím zkouškové! Alespoň že tu literaturu už mám (za 2 - zas+aná válka!) Takže, Samohanní komix asi budu muset ještě odložit ( ach já vím, neplačte) a budu doufat, že už mi to Šáša Krusty dá. Dneska jsem ho potkala na chodbě a udělalo se mi zle.. ble.. Už trochu plešatí na temeni, stejně jako moje tlustá kočka-už nemá jen holé břicho, už i nohy! Že já kráva jsem vždycky chtěla kočku naháče.. Jenže jsem dneska pohladila holý špek a nebylo to zrovna příjemné pomazlení. Ale co, láska je láska...

Je čas ovládnout AK!

3. června 2011 v 17:45 | Dubious cat
Mňáááu! Včera jsem měla opravdu úspěšný den!

Nejenže jsem ze zkoušení ze světové literatury dostala 1, získala post redaktora v Miss Pepper, ale dokonce mi přišel mail, že jsem byla přijata do Autorského klubu!
Ano je to tak. Už i já vás budu prudit na hlavní stránce blogu.cz. A nejsem v tom sama! Má efrití čaropaní též! Zatleskejte Agrrr!!!
Samozřejmě oficiální uvítání bude ještě chvilku trvat, konkrétně den D bude den před mými 20. narozeninami čili před výročím pádu atomové bomby na Hirošimu( a teď se ukáže jak umíte dějepis!)
Mám fakt radost, proto jsem si koupila nové pastelky. Dvoje- jedny akvarelové a druhé "progresso", juhů! Asi půjdu pokračovat v práci na mém prvním nadreálném komixu, těšte se muheheh!:)

Pohádka o Drakočce se objeví večer, když už budou děti dáááávno spát:)

Zprávy kočkoidní krávy

27. května 2011 v 8:00 | Dubious cat
Baf! Takhle brzy ráno jste mě nečekali že? Zrovna se rozpršelo.. A to mě prozrazuje, protože ano- tento článek byl přednastaven. Rozhodla jsem se, že když už "nemám co psát"( mám, ale pořád mám zkouškové,takže nemůžu), řeknu vám alespoň, naco se můžete těšit v následujících dnech až týdnech.
Zaprvé, už jsem to trošku nakousla v jednom z předešlých článků- Na podporu Sikarova hnutí neübermagiků vznikají nemagické karty,které si můžete stahovat, pokud se vám zalíbí, a vyjadřovat tím, na kterou stranu patříte. Samozřejmě vzniknou magické a neutrální ikony, aby se neřeklo, že diskriminujeme:) Jako první se na tomto blogu objevila Xenocat, dále se můžete těšit na věrnou čkolici Gabriellu či svalnatého Herkula( taky jste jako malí sledovali ty podivné řeckobájné seriály?)
Zadruhé, právě kreslím historicky první surrealistní komix o vzniku Samohanny zvaného Montany! V tomto jedinečném komixu se budou vyskytovat explicitní podivnosti jako autorčino poprsí či létající tykve. A co hůř! I ti, kteří neumí číst se dozví jak to bylo..Odpůrci pornografie nechť zavřou oči a vůbec, už jste zaregistrovali Agrr na doma.cz?


Řeckobájní mutanti a já

24. května 2011 v 23:52 | Dubious cat
Mňau!

Kočka je dnes poměrně dost unavená- po dlouhé době musela vstávat v 7 ráno( ano,ukamenujte mě vy, kteří tak či dříve vstáváte běžně),abych stihla být ve škole na devátou, kdy měla začínat zkouška. Well, pan zkoušející dorazil v deset, neb asi zaspal, a jelikož nás bylo asi 15 a nakaždého připadala půlhodina zkoušení, nedivte se, že jsem ve škole zbytečně trčela až do čtvrt na čtyři. Musel si přeci dát pauzu na oběd! A na kafe...
Ale hlavní je, že i když mi samozřejmě vybral něco, čemu jsem při učení příliš nevěnovala pozornost, ukecala jsem to a do indexu přibyl nový zápis.
Po zkoušce jsme šly ještě se spolužačkou do Futura (ach, býval ot náš každo úterní program na několik hodin přestávky!) , takže jsem somů opět přijelave večerních hodinách. A hned jsem skočila do bazénu, protože vlakyv létě, no fuj!

Teoretické léto

19. května 2011 v 14:26 | Dubious cat
Kočka, jako tvor narozený ve znamení lva, je velice šťastná, když je venku teplo a svítí slunce. Kdyby mohla, vyhřívala by se celý den, odpočívala s nějakou dobrovolně vybranou knihou a popíjela mojito z čerstvé máty (klidně i nealko).Jenže prakticky nikdy tuto letní pohodu nerealizovala proč? Protože by jí sluneční paprsky mohly způsobit rakovinu kůže nebo nedejbože (p)opálení. Ale třeba letos to výjde,budu schopná se válet a nic nedělat, jenže ač je venku již viditelně léto (zahlédl někdo jaro?) a do školy už nechodím, nějak mi pořád chybí to slovo pohoda a čas..

Slunce v duši!

S hrůzou jsem dneska zjistila, že už je zase čtvrtek, neletí ten čas nějak moc rychle? Včera jsem si v klidu četla Šest procházek literárními lesy od Eca a psala z toho "práci" (více zahlédnete v mém předešlém článku), rodiče byli v Praze (pracovně a nákupně) takže opravdu žádný stres z toho, jestli vypadám dostatečně studijně.

A porta inferi

14. května 2011 v 14:44 | Dubious cat
Poslední šíp, který mohl rozervat mou školou způsobenou ránu na maximum právě přistál. Teorie literatury. Kde jsou ty krásné věty" zkouška bude v červu, nebo i v září.." ? Řekla bych to velmi pejorativně. Realita je takováhle- jestli neumřu během učení české literatury ( jde mi to hůř než psovi pastva) , tak mě zabije další týden. A to máme mít ke zkoušce seminárku z jednoho literárně teoretického díla, které jsme si přečetli a zpracovali ( Nečetla, nezpracovala), takže se má víra v lepší budoucnost dostala na úroveň dnešního počasí.. Zataženo.

Nevěřím tomu, že dokáži až do začátku června nenapsat ani jeden článek, ale má aktivita zde bude opravdu omezena.

Před branami pekla stojí duše má.. Anarchismus, jediná cesta....

Učtená k smrti

12. května 2011 v 21:59 | Dubious cat
Milý upíří deníčku,

školní realita si zase odporně hraje s mým životem. Tak hezky jsem to měla naplánované! Po zdlouhavém čtení příspěvků na Téma týdne a zprovoznění tematického blogu (který mi mimochodem dělá opravdu radost!) jsem chtěla celé dva týdny dohánět nutné položky na seznamu povinné četby ke zkouškám. Jelikož zápočet z lexikologie jsem vzdala. ( má seminárka mu nebyla dost dobrá a jaksi podprahově na mě "pan deset titulů" působil, že nemá cenu ji opravovat) Však já přeci nespěchám! Do lexikologie jsem se ponořila tak, že si jí musím ještě jeden semestr zopakovat, přeci se s ní jen tak nerozloučím! A navíc určitě pana XWY..ABC..WXY tajně miluji( tak tajně, že o tom ani já sama nevím) Ale ani učitelé nespěchají. Jediný termín světové literatury jsem znala předem a chytře jsem si jej přesunula na 31.května, abych to všechno stihla.

Už vím proč lidi nečtou

8. května 2011 v 19:53 | Dubious cat
Nyan, nyan- hlásím, že Kočka ještě neumřela, je jen polomrtvá.
Většinu času, kdy jsem byla na živu v den zvaný pátek jsem strávila s Agrr, ženou z Efritu. Jak skvěle jsme si pokecaly!
Čas ubíhal neskutečnou rychlostí, a bylo to sakra příjemné! Dokonce i výstavu brnění a zbraní jsme stihly. Muhehhe.
Zítra se na tema.blog.cz objeví první výběr článků na TT. Už mám představu, které blogy budou vybrány do TOP 15, ale stále ještě se mohou karty obrátit. Čekám do půlnoci.

O blogových vztazích

24. dubna 2011 v 20:31 | Dubious cat
Yuri už dávno není jen animované lesbické porno, je to také asi desetiletá dívka píšící zde na blogu. Vlastní údajně ten nejlepší blog na světě, a všem nám to dává najevo svými milými komentáři typu "Trapný, píšu líp". Ach ano, kdo by ji neznal!
I mě navštívila, a tak jsem zvědavě zabrousila na onen nejlepší blog. Všichni dobře víte jak to tam vypadá.(kdyby tam nechodil Fredy Kruger, známýneznámý básník, neštěkl bypo ní ani jeden chytrý bloger) Takže žádný vztek, už jen smích.. Jenže se tu stále vyskytují osoby, které z Yuriních útoků pomalu páchají (sebe)vraždy.. Ano, ano-meziblogová válka začala....

Ufoporno s anténkou a naštvaní králíci

22. dubna 2011 v 19:51 | Dubious cat

Teletubbbies- čtyři barevní ufokamarádi s anténkami - kdo by je neznal? Mňam mňau pudding... Nechápu, jak to někdo může pouštět svým dětem.
Vysavač zní jako když má někdo pořádnej průjem, Tetubbies mají děsivé obličeje bez očí a Pó.... Pó je jasná pornoherečka. "áááách! Puddíííííng!Óch...." a ještě když je tak "Velký!!!"...
Když slyšíte jenom zvuk, máte pocit, že se na obrazovce notebooku vaší sestřenky grupenfekální orgie se špatným dabingem.. Tuli tuli....
 
 

Reklama